Pásmová nemoc (anglicky jet lag) už nejspíš potrápila každého, kdo někdy letěl na delší vzdálenost. Fáma, že její projevy minimalizuje zvýšené pohodlí, která aerolinkám „naháněla“ pasažéry do první třídy, byla ovšem dávno vyvrácena.
Luxus nehraje téměř žádnou roli
Příčina totiž spočívá v něčem zcela jiném, rychlé překonávání více časových pásem nutně narušuje biologické hodiny. Ty v nás „tikají“ neustále, aniž si je vůbec uvědomujeme. Jde o centrum v mozku, malinké jen asi jako hlavička špendlíku, ale nesmírně důležité.
Řídí vnitřní orgány vylučující hormony, ovlivňuje tělesné i duševní pochody, chování, ale i sexualitu. Každý z nás má svůj chronotyp (vžilo se pro něj označení skřivan a sova).
Následkem bývá i nespavost
Překročení každého časového pásma biorytmy poškodí, výsledkem je v nejlepším případě únava. V horším dezorientace, bolest hlavy, nespavost, dehydratace, žaludeční nevolnost, nechutenství a celková duševní podrážděnost.
Podle zkušeností lékařů i vědeckých výzkumů většina lidí trpí jet lagem mnohem častěji při letu na východ, v opačném směru bývá adaptace rychlejší a méně vyčerpávající.
Západ nás tolik neohrožuje
Nejsnazší pro organismus je dopolední let na západ (např. směr Azorské ostrovy), kdy se jen protáhne den, ten se pak dá dospat po příletu. Lety na východ, kdy času přibývá, bývají obtížnější. Typický scénář je, že cestující přiletí v noci, cítí se relativně fit a spát se mu nechce.
Pocit svěžesti ještě nějakou dobu vydrží, pak zmizí. Bdít až do další noci, čímž by se tělo uvedlo do rovnováhy, vydrží jen málokdo, a tak se obvykle dostaví výše popsané potíže.
Přelet přes Rusko tělo dokonale zmate
Obrovský význam má délka letu a počet překonaných časových pásem, celkem jich je 40. Pokud letíme třeba někam přes Rusko, které má samo o sobě asi 11 pásem, následky jsou značné. Tělo po příletu prostě funguje, jako by byl den, i když je třeba noc a naopak.
Trvá různě dlouhou dobu (2 až 7 dní, prý podle počtu pásem), než se změně přizpůsobí. Dobrá zpráva je, že na jet lag a následky se dá ještě před letem připravit.
Jet lag ošálíme stravou i abstinencí
Hodně důležitý je pitný režim, přes den jíst spíše lehčí stravu, večer naopak pokrmy, co mají vysoký obsah sacharidů a bílkovin. Hodně lidí si vypomáhá hypnotiky, ale to lékaři vysloveně nedoporučují, s výjimkou spánkového hormonu melatoninu.
Před letem či během něj by se neměl zásadně pít alkohol, což se také hojně porušuje, vhodná není ani káva, kola, sycené nápoje a těžká jídla.
Při startu trpí uši i střeva
Je třeba si uvědomit, že start a stoupání letadla má za následek pokles tlaku a naopak rozpínání plynu, jeho hodnoty se mohou oproti nulové nadmořské výšce zvýšit až o 25 %. Když pak letadlo klesá, objem plynů se naopak logicky zmenšuje.
Zachycený vzduch v těle se často projevuje tzv. zalehnutím uší. Negativně působí i v tělních dutinách a střevech, může dojít k průjmu, nebo naopak k nadýmání…
