Súdán byl od roku 1989 světově izolovaný kvůli nelítostnému diktátorskému režimu Umara al-Bašíra, který uchvátil všechnu moc. Ani dnes se to v něm turisty nehemží. Individuální návštěva se proto stále nedoporučuje, ale tato africká země se začíná čím dál víc objevovat v nabídce cestovních kanceláří. Částečně i proto, že konflikty, které se tu odehrávaly, byly víceméně etnické či kmenové a cizinců se až tak netýkaly.
Jedním z hlavních lákadel je torzo starověkého města Meroe, kdysi metropole království Kuš. Archeologické práce, které v Súdánu začaly roku 1902, objevily kromě jiného 200 pyramid!
Navíc odhalily budovy a ulice, chrámy zasvěcené bohu Amonovi, přepychové paláce a přístavní hráz, kudy do města proudilo zboží všeho druhu. Řeka ale bohužel postupně zanikla, možná i to způsobilo úpadek města.
Archeologové napáchali obrovskou škodu
Jinak zdejší pyramidy sloužily jako honosné sídlo vládců Kušského království, kterým se říkalo černí faraoni. Na rozdíl od egyptských nebyly hrobky uvnitř, ale ukryté v podzemí.
Měří od šesti do třiceti metrů a byly postaveny v letech 720–300 př. n. l. Vstup je situován na východ, aby sloužily zároveň jako pozdrav vycházejícímu slunci, které bylo uctíváno. Tvůrci se při jejich stavbě inspirovali, kde se dalo – mají dekorativní prvky Řecka i Říma.
Bohužel přišly v devatenáctém století o značnou část svých krás, archeologové si zahráli na vandaly a odtrhli zlaté vršky pyramid a některé dokonce zničili!
Písmo zatím nikdo nerozluštil
O tom, jak se žilo v Meroe, jehož pozůstatky jsou od roku 2011 zapsány na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, vypráví otec dějepisu Hérodotos ve 4. století před Kristem. Popisuje, tzv. stůl Slunce, kam každou noc přinesli kuchaři kvanta vařeného masa a přes den z něj mohl každý pojíst. Král se pak díky tomu vychloubal, že jeho poddaní se dožívají 120 let!
Období slávy trvalo asi od 6. století před Kristem do 3. století po Kristovi, vliv Meroe se šířil stovky kilometrů podél Nilu. Dominantou byl zřejmě chrám Slunce, zůstal z něj velký kamenný kvádr.
Je považován za svatý, stojí na plošině ozdobené reliéfy, na nichž je zobrazena válečná kořist. V okolí je množství náhrobků, náboženských staveb, keramiky, klenotů a jemných prací z kovu. Hodně věcí je ještě nevyzkoumaných a tajemných, třeba řeč a písmo národa.
Nepodařilo se je rozluštit, jsou tak složité, že podle odborníků není velká naděje, že by i přes použití počítačů byly v blízké době dešifrovány.
Všichni se klaněli Apedemakovi
Stavitelé zřejmě brali inspiraci, kde se dalo. Je tu kopie římského lázeňského komplexu, některé prvky pocházejí i ze Středního východu. Jejich domorodým bohem byl Apedemak, vždy se objevuje v doprovodu lva. Pán zvířat byl pro něj zřejmě moc důležitý.
Byl bohem i pro svou rodinu, v chrámu ve městě Naqa jsou totiž zobrazeni všichni její členové, jak mu vzdávají hold…
