Sloviňský národní park (Słowiński Park Narodowy) se nerozprostírá na Balkáně, jak by se dalo z názvu usuzovat, ale v Polsku, kde patří mezi nejstarší; byl založen v roce 1967. Díky písečným dunám se mu často přezdívá „evropská Sahara“. Každopádně zde najdeme víc než jen písek.

Vandalové mají červenou

Zkušení cestovatelé o národním parku na pobřeží Baltského moře dobře vědí, běžní turisté už méně. Přitom jde o unikátní biosférickou rezervaci o rozloze 186,18 km², kde je celkem 12 přírodních lokalit, velmi přísně chráněných před negativními zásahy lidí – včetně turistů.

Sloviňský národní park

Územím protéká i několik řek, největší Leba hodně láká vodáky, je totiž velmi snadno sjízdná, takže ji zvládnou i začátečníci.

Pláže táhnou jenom v létě

Stejnojmenné přístavní město je pro mnohé turisty jakousi branou do parku, kam je to z něj jen pět kilometrů. Jsou tam i dvě velké pláže, na podzim pochopitelně opuštěné, ale ulice plné obchodů a restaurací žijí pestrým ruchem po celý rok.

Sloviňský národní park

Velmi romantickou řekou je Łupawa, která vtéká do jezera Gardno. To ovšem není jediné, dalšími jsou třeba Lebsko, Smołdzińskie, Dołgie Wielkie a Dołgie Małe.

Písečné duny občas dělají neplechu

Na tomto rozsáhlém území v Polsku najdeme obrovské louky, zrádné bažiny, pásmo převážně borových lesů, ale největší atrakcí jsou pohyblivé písečné duny. Nejvyšší je Górą Łącką ( 40 m. n. m.), u níž je rychlost posunu od 3,5 do 10 metrů za rok.

Sloviňský národní park

Jinak se nalézají spíše v jižnější oblasti, v minulosti zasypaly i některé menší vesnice či osady. Mezi nimi i Słowińców, odkud pramení název parku.

Sloviňský národní park

Létají sem i ptáci ze severu

Už při pohledu na znak národního parku, kde je zobrazen racek v letu, každému dojde, na jaká zvířata zde lze nejčastěji narazit. Opeřenců tu žije víc jak 250 druhů, z nichž je celá polovina vodních.

Sloviňský národní park

Ornitologové, ale nejen oni, je sem jezdí pozorovat. Nejvhodnějším obdobím k tomu je právě podzim, kdy zde hledají útočiště ptáci ze severních, studených oblastí.

Sloviňský národní park

Najdeme tu labutě, divoké kachny, lysky černé, volavky, jeřáby, kolihy. Z nám méně známých ptáků tu žije rybák a jespák, podél řeky a v tůních různí obojživelníci, v lese pak sýkorky, sovy, datlové či káňata. Tam můžeme vidět i větší zvěř – losy, jeleny, daňky či divočáky. Z plazů lze narazit na zmiji a ještěrky.

Sloviňský národní park

Pětina hub je chráněná

Stejně jako ornitologové sem v houfech míří botanici, najdou tu 900 druhů cévnatých rostlin, 165 druhů mechorostů, 500 druhů řas a 430 druhů hub, z nichž 90 je chráněných. Žije tu i masožravá rosnatka okrouhlolistá, dosahující výšky až 20 centimetrů.

Sloviňský národní park

Kromě přírodních scenérií stojí za to navštívit i jiná místa, třeba Muzeum Wsi Słowińskiej, které ukazuje kulturu místních Slovanů, přírodovědné muzeum, skanzen u obce Kluki a další…

Leba