Africká Keňa má jako jedno z hlavních turistických lákadel návštěvu národních parků, obvykle spojenou se safari. Je jich ale pětatřicet, takže vybrat si ten pravý není vůbec snadné. Jeden z nejmenších – má rozlohu pouze 188 km² – leží u města a jezera Nakuru.
Dá se na něj aplikovat přísloví „Co je malé, to je hezké!“, další výhodou je snadná dostupnost. Z hlavního města Nairobi jsou to jen čtyři kilometry, jezdí se sem třeba i na půl dne, v rámci výletu.
Není problém pozorovat také leoparda
Navíc se na relativně malém prostoru vyskytuje hodně zvířat, což zvýší šanci na jejich spatření. Proto sem míří hodně ti, co zatouží vidět na vlastní oči tzv. Velkou pětku, tedy nejvíc majestátní a respekt budící savce – lvy, slony, nosorožce, buvoly a leopardy.
Těch je tu podle průvodců nejvíc, což je pro tyto „sběratele“ výhodné. Z celé pětky se totiž právě levhart dá ve volné přírodě nejobtížněji zpozorovat kvůli tomu, že většinu dne polehává na větvích v korunách stromů, na lov se vydává až v noci.
Nosorožci se aut nebojí
Velká koncentrace zvířat je způsobena i tím, že tento park je kvůli blízkosti civilizace oplocen, aby neměla kam utéct. V Nakuru se hodně vyskytují antilopy, žirafy, zebry, buvolové, líně se zde prochází i několik lvů.
Úplně nejvíc tu je nosorožců. Když se nehýbou, vypadají zdálky trochu jako tank, mohutností vzbuzují respekt. Možná díky tomu na lidi shlížejí spíš přezíravě. Klidně se promenádují pár metrů před autem, to by případnou srážku odneslo asi citelněji…
Plameňáci jsou závislí na řasách
Na jezeře jsou obrovská hejna vodního ptactva, především plameňáků a pelikánů. To leží ve větší nadmořské výšce než Sněžka (1760 metrů) – ve velké příkopové propadlině – a občas mění výšku své hladiny.
Je alkalické, ale také velmi mělké, i když ho napájí hned tři řeky – Njor, Makalia a Enderit. Roli hrají rovněž dešťové srážky. Pokud jich je moc, nebo naopak málo, přestanou růst modrozelené řasy, hlavní potrava plameňáků.
Ti pak odletí k jiným jezerům a turisté tak přijdou o výjimečný zážitek. Mohou se ale stále jen tak toulat kolem, jezero Nakuru obklopuje hustý porost stromů, rozlehlé pláně s pastvinami a křovisky, skalnaté srázy i akáciové lesy, takže je stále na co se dívat…
Pytláky tady rovnou střílejí
Jako všude (nejen) v Africe největší nebezpečí pro zvířata i přírodu představuje člověk. I proto má stráž v parku povolení střílet po pytlácích bez slitování, stačí i podezřelý pobyt v areálu mimo oficiální návštěvní hodiny!
Horší je, že vodu v jezeře začínají čím dál víc ohrožovat odpady z průmyslových podniků města Nakuru. Pokud se situace nezačne urychleně řešit, je velká ekologická katastrofa podle odborníků nevyhnutelná.
Kráter vypouští jen neškodné obláčky
Na severní hranici národního parku v Keni se pak nachází sopečný kráter Menengai, jeden z největších na světě, o rozloze 90 km². Je lemovaný strmými útesy, a přestože „spí“, probíhá v něm vulkanická činnost – občas se dají zahlédnout obláčky páry.
I když je prostředek kotle zarostlý bujnou vegetaci, stále lze bez problémů rozeznat pozůstatky mohutných proudů černé lávy, jak se valila ven. Podle Masajů, místních domorodců, v sopce stále sídlí ďábel...
