Thajsko patří v zimě k nejnavštěvovanějším destinacím, turisté se sem jezdí ohřát (teplota dosahuje cca 30 °C) či vykoupat v moři. Mnohé z nich však povalování po několika dnech omrzí, a tak hledají jiné možnosti, čím by zaplnili volný čas. Návštěvou bývalého hlavního města Sukhothai – bylo jím přes 120 let – nebudou zklamáni, může se totiž pochlubit několika primáty.
Šlo vůbec o první nezávislé thajské království. Dalo zemi abecedu, inspirovalo i výstavbu dalších, nedalekých měst – například Kamphaeng Phetu a dalších.
Buddha se zde začal hýbat
Místní sochaři byli tak trochu posedlí vyobrazením Buddhy, který byl nejčastěji zpodobňován sedící v typické lotosové pozici. Oni jej však jako jedni z prvních začali ztělesňovat i v dalších pózách – stojícího, kráčejícího či ležícího.
Jinak jméno (v překladu znamená „úsvit štěstí“) dostalo město v Thajsku v roce 1238. A to po dceři vládce Sri Indradityy, jenž dokázal sjednotit sousední menší království v jeden celek.
O věhlas se zasloužil Ram Khamhaeng
I když jsou jeho zásluhy nesporné, ještě větší se přisuzují Ram Khamhaengovi, jeho synovi, který byl podle análů zosobněním ideálního vladaře. Sukhothai se za jeho vlády stalo nejdůležitějším kulturním i společenským centrem země.
Ram Khamhaeng nechal rovněž postavit monumentální chrám Mahathat. Učinil z něj náboženský symbol théravádského buddhismu, o jehož rozšíření se zasloužil.
Sochaři upřednostnili bronz
Podle nápisu z roku 1292 se Sukhothai stalo vzkvétajícím královstvím plným ryb a rýže a podle mnohých historiků právě zde vznikl celý thajský národ. Určovalo i umělecký směr, místní sochy Buddhů se staly po další léta i staletí estetickým měřítkem.
Zdejší sochaři raději používali bronz než kámen. Považovali ho za mnohem jemnější materiál, který víc zdůrazňoval harmonii tohoto náboženství.
Učedníci stojí na podstavcích
Srdcem všeho dění se pochopitelně staly královský palác a chrámový komplex Wat Mahathat. Jeho svatyně je také největším chrámem města, na podstavcích stojí sochy Buddhových učedníků a socha sedícího Mistra.
Nesmí tu pochopitelně scházet park. Obklopují ho zdi o délce 1800 a šířce 1300 metrů. V nich jsou čtyři brány, u jedné z nich visel zvon, který tam nechal nainstalovat král Ram Khamhaeng.
Sukhothai ukrývá rovněž otisk nohy
Ten nesvolával věřící k modlitbě jako ty evropské, každý na něj mohl zazvonit a přivolat krále, který rozsoudil spor a nastolil spravedlnost. Našel se i kamenný trůn, na němž Ram Khamhaeng vyřizoval státní záležitosti.
Návštěvu je možné zakončit chrámem Traphang-Tong na ostrově uprostřed jezera, kde je uchován otisk nohy Buddhy. Další významné nálezy jsou v místním muzeu…
