Slavný obraz Panny Marie Guadalupské, který je k vidění ve městě Mexico City, konkrétně v bazilice nazvané Bazilika de Guadalupe, patří ke křesťanským artefaktům. Jeho vznik a hlavně zachovalost budí i po staletích úžas u věřících i ateistů.

Na rozdíl od Turínského plátna, v němž mělo být uloženo tělo Ježíše a o jehož autenticitě mnozí vědci pochybují, zde bedlivé zkoumání potvrdilo pravost i stáří díla. Ověřování probíhalo v kosmických laboratořích NASA – nejmodernějšími vědeckými metodami! Ani ty však nepřinesly odpověď na základní otázku: Jakým způsobem obraz Panny Marie Guadalupské vznikl a proč barvy ani po bezmála pěti stech letech vůbec nevybledly, ani se nezměnily?

obraz Panny Marie Guadalupské detail

Růže rozkvetly v mrazu

Vše začalo v prosinci 1531, kdy šel brzy ráno starý indián Juan Diego Cuauhtlatoatzin ze své osady na mši. Když došel k úpatí kopce Tepeyac, zaslechl přenádherný zpěv. Poté, co ustal, slyšel, že na něj někdo seshora volá. Vyšel tedy až na samý vrchol.

Tam stála vznešená paní tmavé pleti, představila se jako Matka Boží a žádala ho, aby vyřídil biskupovi, že má na tomto místě postavit kostel a zasvětit jí ho.

sochy na místě, kde rozkvetly růže

Ten ale historce člena „méněcenného“ národa neuvěřil. Jenže Juan pak měl vidění, že na místě, kde zjevení potkal, natrhal růže. Ačkoli byl prosinec a mrzlo, jen praštělo, našel jich spoustu, posbíral do pláště a ještě kvetoucí přinesl skeptickému biskupovi.

Když je před ním chtěl vysypat, vytvořily před jejich užaslými zraky na vnitřní straně pláště obraz světice. Ta prý chtěla, aby místo bylo nazýváno Guadalupe.

pohled na město

Plášť je stále jako nový

Proč zrovna tímto slovem, to je záhada (je aztécké, nikoliv španělské), ne však jediná. Prostý indiánský plášť, který je utkaný z rostliny agáve a který se měl podle všech přírodních zákonů nejpozději po 40 letech rozpadnout, je i po téměř 500 letech naprosto zachovalý.

Nenese stopy tahů štětcem, barvy jsou stále svěží, i když byl staletí nezarámovaný a tím vystaven kouři kadidel a svíček, dotekům zbožných poutníků i dalšímu znečištění.

Indiáni oslavují Pannu Marii Guagalupskou

Oči ukrývají postavy zúčastněných

Výzkum v roce 1962 odhalil v očích Panny Marie siluetu nálezce, Juana Diega, ale i postav překladatele a biskupa, přítomných u scény vysypání květů z pláště. Zástupce firmy Kodak pak prohlásil, že obraz se mnohem více podobá fotografii než malbě!

To jen podnítilo zájem vědců. Ti po zkoumání každého detailu dospěli k závěru, že není možné logicky vysvětlit nejen samotné dílo, ale i fakt, že stále ještě existuje.

interiér baziliky s obrazem

Obraz Panny Marie Guadalupské má teplotu těla

A nejen to, zachovalo si původní svěžest. Je dokonce vytvořeno tak, že využívá hrubý vzor tkaniny k docílení prostorové hloubky obličeje. Oční specialisté zjistili, že sítnice reaguje na světlo stejně jako u lidského oka! To ale ještě není zdaleka konec záhad.

Teplota plátna odpovídá lidskému tělu, pod opaskem znázorňujícím těhotenství jsou prý fonendoskopem zřetelně slyšitelné údery srdce dítěte v děloze…

oslava Panny Marie

Barvy se nedotýkají plátna!

Videozáznam pak na tom samém místě ukázal pohyb plodu krátce před porodem! Ke zjištění původu barev byl použit laser i další přístroje. Podle analýz se na Zemi vůbec v žádné formě nevyskytují, navíc jsou těsně nad plátnem, aniž se ho dotýkají!

Nakonec vědci kapitulovali a přiznali, že to, jak obraz Panny Marie Guadalupské v Mexiku vznikl, i to, že stále existuje, není možné vysvětlit nijak jinak než zázrakem nebo působením mimozemských sil