Nestává se často, aby UNESCO památkově chránilo věznici. Jednou z výjimek je ta na ostrově Robben Island, kde ovšem dnes místo vězňů najdeme muzeum.
Leží v Jihoafrické republice, na dohled od Kapského Města (zde je mapa), odkud tam jezdí trajekt. Je největším z místních ostrovů – je 3,5 km dlouhý a 2 km široký, celková plocha činí asi 600 hektarů. Nejvyšším bodem je historický maják, klima bývá mnohem drsnější než na pevnině.
Zadržovali zde i budoucí prezidenty
Název pochází z holandského slova robbeneiland, což znamená ostrov lachtanů. Nemá tedy nic společné s nějakým panem Robbenem, jak si mnozí myslí…
Raritou je, že tři z bývalých politických vězňů se později stali prezidenty Jihoafrické republiky – Nelson Mandela (ten zde strávil 18 let!), Kgalema Motlanthe a Jacob Zuma, tedy současná hlava státu.
I když je Robben Island (až na personál) víceméně opuštěný, zájem turistů je obrovský. Autobusy je vozí po všech zajímavých místech, jezdí sem i místní děti – připomenout si neblaze proslulou politiku apartheidu, která v JAR platila v letech 1948 až 1994.
Spousta průvodců dobře ví, o čem mluví
Černoši neměli přístup do restaurací, kin, parků, pláží, škol, nemocnic či dopravních prostředků, kam chodili i běloši, byli prostě separovaní. I proto jsou tu jako průvodci často zaměstnáni bývalí političtí vězni, kteří mohou posloužit vlastními zkušenostmi.
Například z otrocké práce ve vápencovém lomu. Zářící slunce, jehož paprsky se odrážely od kamene, si kromě únavy vybíralo nemilosrdnou daň i v podobě slepoty.
Kostel bez lavic postavili malomocní
Robben Island nějaký čas sloužil pro izolaci malomocných, duševně a smrtelně nemocných. Ti tu jsou pohřbeni, stejně jako muslimský imám a světec Moturu Kramat, který sem byl jen vykázán. Na jeho počest byla později postavena svatyně, je velmi uctívaná.
Jsou tu i křesťanské kostely – Garrison Church z roku 1841 a Svatého pastýře (1895). Ten postavili samotní malomocní, a protože směli jen stát nebo ležet, neměl lavice…
Ztroskotanou loď nelze vyzvednout
Nejnavštěvovanější je pochopitelně vězení. To mělo společně s přístavem maximální ostrahu a útěk z něj byl nemožný. Nejen díky přísným bezpečnostním opatřením, ale i extrémně silnému příboji na útesech, který by nemilosrdně zničil jakékoli plavidlo.
V půlce sedmnáctého století právě u nich ztroskotala holandská loď, plně naložená zlatými mincemi. Dodnes se nepodařilo ji vyzvednout, i když je v mělkých vodách.
Mnohé výpravy se o to snažily, ale bezvýsledně. Příroda a mořský proud jsou mocnější, zřejmě zůstane na dně oceánu navěky. Právě kvůli velmi častým ztroskotáním byl na vrcholu kopce Minto Hill v roce 1864 postaven osmnáct metrů vysoký maják.
Robben Island nejvíc proslavil Mandela
Vstup do vězení na ostrově Robben Island je pro zájemce regulován tak, aby všichni měli dostatek času na prohlídku cel. Ty obsahují jen nejnutnější vybavení, v každé je fotka či obraz vězně.
Vedle ní najdete údaj o době žalářování a provinění, kterého se konkrétní trestanec dopustil, a cedulku s jeho osudem. Tedy až na kobky, v nichž „seděli“ dnešní průvodci, ti ho vyprávějí osobně, což je pochopitelně velice působivé.
Největší zájem je logicky o celu Nelsona Mandely, nositele Nobelovy ceny míru. Ten tu strávil nejdelší dobu ze svého celkem dvaceti sedmiletého pobytu v žalářích…
