Národní park Gyeongju (Kjongdžu) v Jižní Koreji, kterému vévodí hora Toham-san, je plný nejen přírodních krás, ale především historických památek. Z nich jsou nejcennější svatyně Seokguram (Sokkuram) a Bulguksa (Pulguksa), ležící na jeho svazích.
První fascinuje monumentální sochou
Prvně jmenovaná je z osmého století, uvnitř se nachází jedna z nejmonumentálnějších soch Buddhy na světě, ten je zobrazen s vědoucím pohledem upřeným na moře. Jeho obočí připomíná srpky měsíce, přimhouřené oči značí stav hluboké meditace, kudrnaté vlasy na vrcholu hlavy svázané do uzlu jsou znakem nejvyšší moudrosti.
V obličeji se tajemně snoubí mužná síla s náznakem ženského půvabu. Oblečený je v elegantně nařaseném rouchu, sedí v lotosovém květu. Ruce má poskládané v gestu naznačujícím, že vítá všechny svědky, přítomné jeho nirváně.
Těmi je deset učedníků, tři Bódhisattvové, což jsou učenci těsně před osvícením, a dva hinduističtí bohové. Jejich portréty jsou velmi realisticky a jemně vytesané.
Seokguram patřil výlučně panovníkům
Jde prostě o vrcholnou ukázku asijského umění. I díky tomuto mistrovskému dílu, vzniklému z jediného bloku 3,5 metru vysoké žuly, je na Dálném východě celý komplex považován za jeden z největších náboženských i architektonických skvostů.
A to navzdory velmi malým rozměrům, má jen sedm metrů. Nejvíc udivující je skutečnost, jak stavbu, která začala už v roce 742, Korejci technicky dokonale zvládli…
Přitom měli k dispozici jen velmi omezené a primitivní prostředky. Nemohli například tesat svá díla přímo do skály, což je mnohem jednodušší, ale do velice tvrdé žuly. Jak to dokázali, věděli jen oni sami, zvlášť s tak filigránskou precizností.
Navíc je vidět, že vnitřní prostory mají svoji určitou filozofii. Všechny postavy nejsou sestaveny nahodile, ale podle určitého klíče.
I z něj je patrné, že jeskyně Seokguram v Jižní Koreji sloužila jako soukromá kaple panovníků, kteří v ní viděli možná až nadpřirozenou baštu ochraňující jejich království.
Bulguksa sloužila i chudým lidem
Pro ostatní nechal údajně Kim Dae-seong, rádce krále Sedžonga, postavit chrám Bulguksa. Ten stojí od roku 751 v půlce hory Toham-san. Zasvětil ho rodičům, ale s tím, že rozlehlý komplex kamenných chrámů a pagod bude sloužit i široké veřejnosti.
Uctívány byly až do čtrnáctého století, kdy korejští panovníci dali přednost čínskému náboženství, konfuciánství, a tím svatyně upadly v zapomnění. Naštěstí je nepotkal osud mnoha jiných staveb, z nichž zbyly jen ruiny, ale zachovaly se dodnes.
Navíc byl v roce 1996 při vykopávkách v Bulgukse objeven poklad, který zahrnoval i papírový svitek Dharani Sútra z let 706 až 751, první tištěný dokument na světě.
