Věděli jste, že i Řím má svou pyramidu? Je to tak. A kupodivu za ní nemusíte putovat do okrajových částí známé italské metropole, najdete ji v blízkosti rušné křižovatky – na náměstí Ostiense, hned vedle brány Porta San Paolo.
Ostatní prohrály souboj s časem
Ve starověkém Římě kdysi byly hned čtyři takové pyramidy, protože poté, co Římané dobyli Egypt, se tu stal egyptský styl poměrně oblíbeným. Do současnosti se však dochovala pouze jediná – Cestiova pyramida (mapa). Nese jméno zámožného římského úředníka, prétora a kněze, Gaia Cestia Epula, který si ji nechal v roce 12 před naším letopočtem vybudovat jako svůj náhrobek.
Základnu tvoří čtverec se stranou 22 metrů a vysoká je zhruba 27 metrů. Před pyramidou v Itálii stály čtyři sloupy, z nichž zůstaly už jen dva. Na sloupech byly pravděpodobně umístěny bronzové sochy Cestia.
Cestiova pyramida je obložena mramorem
Jako stavební materiál posloužily beton a cihly, Cestiova pyramida je ovšem obložena deskami ze smetanově bílého kararského mramoru. Výzdobu stěn vnitřních prostor evidentně inspirovaly pompejské fresky.
Na náhrobku jsou na západní a východní straně nahoře nápisy: „C(aius) Cestius L(ucii) F(ilius) Pob(lilia) Epulo Pr(aetor) Tr(ibunus) Pl(ebis) Vii Vir Epulonu“ – tedy Caius Cestius, syn Luciův, z (Tribus) Pobilia, Epulo, prétor, lidový tribun, člen Septemviri Epulonum.
Postavili ji za 330 dní
Na západní a východní straně dole pak můžete číst: „Instauratum An(no) Dom(ini) MDCLXIII“ – Opraveno v roce Páně 1663.
Východní stranu zdobí ještě doplňkový text: „Opus Apsolutum Ex Testamento Diebus CCCXXX Arbitratu Ponti P(ublii) F(ilii) Cla(audia) Melae Heredis Et Pohli L(iberti)“ – Tato stavba (byla) postavena na základě závěti za 330 dní pod vedením Pontia Mela, syna Publia, z (daru) Claudia, dědice, s propuštěným Pothisem.
Prohlídky se konají dvakrát měsíčně
Po předchozí objednávce si mohou zájemci z řad turistů prohlédnout i vnitřní prostory pyramidy. Do pohřební komory ale vede hodně úzká chodba, návštěvníci se musí pořádně přikrčit.
