Mexiko je zimním a jarním hitem, hlavně poloostrov Yucatán, kde je „moře“ pláží a 30 stupňů tepla. Nicméně hodně turistů se také vydá po stopách starobylého národa Mayů.

Ti přilákali nejvíc pozornosti 21. 12. 2012, kdy končil jejich propracovaný, tři tisíce let starý kalendář a kdy měl podle katastrofického scénáře některých „věštců“ nastat konec světa. Toto šílenství mělo i kladný efekt, od té doby totiž stoupá zájem turistů o památky, které po Mayích zbyly.

Španělé kupodivu nezničili vše

Bohužel jde většinou o zbytky této velmi vyspělé civilizace. Španělé po dobytí země srovnali se zemí a pobořili historická města – Chichén Itzá, Palenque, Tikal či Copán.

Zničit všechny mohutné pyramidy bylo ale nad jejich síly a naštěstí se našla i města, která neměli zájem přetvořit v křesťanská, a tak je nechali být. Sice pak zarostla džunglí a chátrala, ale zase se všechny budovy zachovaly v původním stavu, nepřestavované.

Jedním z nich je i dnes polozapomenutý Uxmal, který rozhodně neočumují davy jako jinde. Vědí o něm jen ti, co se zajímají o mayskou kulturu nebo mají dobrého průvodce.

Pyramida kouzelníka

Hadi symbolizovali boha deště

Uxmal přitom pochází z „klasického“ období, město patřilo k nejreprezentativnějším. Gigantické stavby se vyznačují hodně bohatou výzdobou, dominují v ní různě vyobrazení hadi – propletení mezi sebou, dvouhlaví… Byli jedním ze symbolů boha deště jménem Chaac.

Jeho kult zde byl hodně rozšířen, bohaté srážky totiž znamenaly záruku dobré úrody, bez které v tomto převážně zemědělském kraji obyvatelům hrozila bída a hlad.

Kouzelníkova pyramida

Stavitelé si poradili i bez malty

Za to, že se Uxmal zachoval v dobrém stavu, vděčí kromě nezájmu dobyvatelů i umění místních stavitelů. Nepoužívali maltu, která se brzy rozpadne, s filigránskou přesností přitesávali – mnohdy mamutí – kvádry k sobě, že se mezi ně nevejde ani špička nože.

Díky tomu si lze udělat velice dobrou představu o tom, jak v pradávných dobách vypadala některá města Mayů, včetně jejich obřadních a astronomických center.

Kouzelníkova pyramida detail

Kouzelníkova pyramida rostla 300 let

Asi nejpozoruhodnější stavbou je Pyramida kouzelníka. Nejenže je značné vysoká, to jsou další na jiných místech také, ale jako jediná má zaoblené okraje a eliptickou základnu. Mayové ji stavěli přes tři století, možná bylo cílem ji generačně rozšiřovat. Jestli ano a proč, to se nikdo nedozví.

Pyramida kouzelníka

Mohlo to mít ale souvislost s tím, že Mayové byli geniální astronomové i matematici. Používali nulu, kterou tehdy neznali staří Řekové ani Římané… Pyramida má i legendy o svém vzniku. Podle jedné ji postavil bůh Itzamna s pomocí kouzel během jedné noci.

Kouzelníkova pyramida

Guvernérův palác tvoří tři části

K dalším architektonickým skvostům této části Mexika patří Guvernérův palác – nazval ho tak španělský kněz, kterému něčím připomněl ten v jeho vlasti. V té době byl ale Uxmal (neznámo proč) dávno opuštěn, podle všeho už od roku 1450. Znovuobjevili ho až v roce 1839 dva američtí cestovatelé John Lloyd Stephens a Frederick Catherwood.

Guvernérův palác

Palác, přes 100 m dlouhý a 10 m vysoký, je rozdělen na tři části. Všude, hlavně na horní fasádě, je zobrazeno neuvěřitelné množství kamenných motivů – symboly vesmírných těles, těla hadů značících plodnost, před palácem stojí panovníkův dvouhlavý jaguáří trůn.

Guvernérův palác detail

Uxmal svádí k celodenní návštěvě

Pochopitelně tu nesmí scházet Velká pyramida, 32 m vysoká, s výhledem do okolí. Uxmal se pyšní množstvím dalších zajímavých staveb, není to tedy prohlídka na hodinu, ale spíš na celý den…

Velká pyramida ve městě Uxmal