Bulharsko považuje většina znalců cestovního ruchu za nejlepší tip (nejen) na letošní dovolenou. Hodně se tu investovalo, ubytování – včetně služeb – je srovnatelné se západními zeměmi, navíc je o hodně levnější. Turisté sem mohou zamířit už na jaře, prohlédnout si krásnou kvetoucí krajinu i památky rozeseté po celé zemi.
Hrobka ukrývala velké tajemství
Obrovský zájem je o návštěvu areálu Kazanlak se starobylou thráckou kulturou. O té se nic nevědělo, dokud nebyla objevena honosně vybavená hrobka.
Je součástí celého komplexu, vznik se datuje až do 4. století př. n. l.! Kromě krásných fresek bylo nalezeno mnoho zlatých předmětů, většina je v muzeu v Sofii, zde jsou raději jen kopie.
Výzkum totiž stále probíhá, sami archeologové netuší, jaká překvapení může přinést. Hrobek je tu asi 1500, každá sice nebude skrývat takové poklady jako ta náhodně objevená, ale další velké objevy nejsou nepravděpodobné, naopak. Nikdo však neví, kde se tady tento národ vzal…
Chrabré vojáky připomíná kamenná věž
Nedaleko odtud je památka z úplně jiného období. Sice v ní není zlato ani drahokamy, ale pro místní jde o jeden ze symbolů státnosti. Jedná se o památník na vrchu Šipka (1329 m. n. m.).
Nazývá se Stoletov, po ruském generálovi, jenž na tomto strategicky důležitém místě svedl se svým vojskem od července 1877 do ledna 1878 čtyři bitvy, v nichž zvítězil nad mnohonásobnou přesilou Turků, čímž osvobodil Bulharsko od několikasetleté nadvlády.
Na nejvyšším bodu, kam vede dlouhé schodiště – má mít pět set stupňů – stojí nad vchodem kamenná věž s plastikou lva v nadživotní velikosti, ta symbolizuje odvahu vojáků.
V každém patře se nacházejí muzejní exponáty z bitvy – zbraně, uniformy, obrazy velitelů, bojových scén, plánky, vzpomínky pamětníků, nahoře je rozhledna s výhledem na okolí Staré planiny, Údolí růží kolem Kazanlaku a sráz s křížem na skále, tzv. Orlí hnízdo.
Bačkovský klášter překypuje pokorou
Fyzicky zdatní pěší turisté se nechají obvykle zlákat také na túry po pohořích Rodopy či Rila, kde lze – většinou na hodně nepřístupných místech – narazit na pravoslavné kláštery.
V jednom z nejstarších a nejznámějších, Bačkovském, založeném v éře Byzantské říše, mniši žijí velmi prostě. Jejich jediným jídlem je obvykle suchý chléb a voda, v létě si občas dopřejí „přepych“ v podobě zeleniny. Jim to ale nijak nevadí, jejich hlavní stravou je láska k Bohu.
Za návštěvu stojí i historická města
Historickým symbolem Bulharska je bývalé hlavní město Veliko Tarnovo (do roku 1879, než ho vystřídala Sofie), tyčící se terasovitě na vápencových skalách nad řekou Jantrou.
Prohlídku dalších dvou starobylých měst proslulých typickou dřevěnou, různě „nastavovanou“ architekturou, Nesebaru a Sozopolu, si turisté obvykle nechávají až na léto. V jejich okolí se totiž nacházejí krásné písčité pláže, takže spojí příjemné s užitečným.
Černé moře, u kterého leží, má navíc jednu zvláštnost. Zahřívá se o něco pomaleji než ostatní, ovšem teplá voda v něm vydrží až do konce října. Sezóna tedy prázdninami rozhodně nekončí…
