Město schodů – tak bývá nazýváno městečko Sewell, které vzniklo na počátku minulého století v chilských Andách v provincii Cachapoal. Už to, že je položeno v nadmořské výšce 2 250 metrů, z něj činí unikát. Ale ještě zajímavějším se stalo pro způsob řešení ulic. Mimo jiné i díky němu se dostalo na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
Dopravní zácpa zde nikdy nehrozila
Město v Chile nechala v roce 1904 postavit americká těžařská společnost. Vzniklo u podzemního měděného dolu El Teniente, jenž si co do velikosti drží světový primát. Výstavba v nehostinném a strmém terénu se samozřejmě neobešla bez potíží.
Do Sewellu se nedostala žádná vozidla na kolech, ulice mezi domy tady vedou téměř výhradně vertikálně. Město de facto vyrostlo kolem velkého centrálního schodiště, které stoupá od vlakového nádraží. I proto se mu začalo přezdívat město schodů.
Horníci původně bydleli společně v jakýchsi ubytovnách – colectivos. Teprve později se začalo s výstavbou rodinných domů, po nichž následovalo i budování hřišť, náměstí, obchodů, nemocnice a dokonce i divadla.
Město schodů hraje všemi barvami
Stavebním materiálem bylo převážně dřevo a omítky domů byly často vyvedeny ve velmi křiklavých barvách. Svítily zelené, žluté či červené. V době vrcholného rozmachu v Sewellu žilo na patnáct tisíc obyvatel. Po roce 1967 ale přišel zlom. Většinový podíl v důlní společnosti získala chilská vláda a ta většinu obyvatel přesunula do sousedních měst.
