Je hluboká a zrádná! Řeč je o krasové studni v kopcovité krajině oblasti Hill Country v americkém Texasu. Jmenuje se Jákobova studna (Jacob‘s Well) a jde o fascinující přírodní úkaz severně od městečka Wimberley, na dně Cypřišové řeky. Odvážlivce láká ke skoku do vodní hlubiny a potápěče zase k jejímu prozkoumání.
Napil se z ní Ježíš?
Místo je považováno za posvátné a s patriarchou Jákobem ho věřící spojují už přes 2000 let. Údajně se právě tady měla nacházet studna, z níž dala Ježíšovi napít Samaritánka, jak je popsáno v Bibli. Od 4. století se tu budovaly svatyně a putovali sem poutníci z celé země. Dnes tu stojí ortodoxní klášter sv. Photiny.
Patří k nejnebezpečnějším místům planety
Při pohledu shora vypadá Jákobova studna v Texasu jako klidný a neškodný vodní útvar s křišťálově čistou vodou, její hlubiny však skrývají nástrahy. Potápěči se tu i bez profesionálního vybavení snadno dostanou širokým hrdlem do hloubky zhruba deseti metrů. Užšími skulinami se pak mohou dostat i níž, ale to už chce zkušenosti a potápěčský přístroj. Celkově sahá podvodní jeskyně do hloubky kolem čtyřiceti metrů. Nejhlubší prostory však zůstávají neprobádané.
Někteří odvážlivci v ní našli smrt
Ponor do hlubin vede přes několik jeskynních dutin, oddělených jen úzkými škvírami. Po devíti metrech vertikálního klesání se Jákobova studna stáčí šikmo dolů a pokračuje do hloubky téměř sedmnácti metrů. Druhá dutina je hluboká čtyřiadvacet metrů a skrývá v sobě komín, který sice vypadá jako východ ze studny, ale ve skutečnosti funguje jako past.
Do třetí, malé dutiny s pohyblivým štěrkem na dně vede jen úzký otvor a opravdu jen málokdo se dostal do čtvrté dutiny, protože do té je vstup ještě užší. I proto se této části říká Panenská jeskyně. Nacházejí se v ní nádherné vápencové formace, ale dno je pokryté nebezpečnou vrstvou jemného bahna. Stačí jeden neopatrný pohyb a voda se zakalí tak, že není možné najít cestu zpět nahoru.
Jákobova studna dříve připomínala fontánu
Pamětníci tvrdí, že před lety byl vyvěrající vodní pramen natolik silný, že se ve studni vůbec nebylo možné potopit, člověka okamžitě vynesl jeho proud nad hladinu. To potvrzují měření z roku 1924, kdy proud vody dosahoval množství 640 litrů za sekundu a tryskal dokonce téměř dva metry nad hladinu. Postupem let však pramen slábl a vody ubývalo.
