Thajsko, v zimě a na jaře ideální destinace k opalování a koupání, má v jihovýchodní Asii jeden primát, který turisté ocení. Nikdy nebylo kolonizováno, takže se nekonalo žádné rabování či ničení památek, obvyklé na dobytých územích.

Možná si i proto změnilo původní název Siam na dnešní, který v překladu znamená Země svobodných. Bojovní Khmerové se je snažili párkrát bezvýsledně obsadit, ale Thajci později naopak využili oslabení jejich mocenské pozice a „ústupu ze scény“. Výsledkem bylo v roce 1238 založení království Sukhothai i stejnojmenného města. To stojí v Thajsku dodnes a je ukázkou stavitelského i výtvarného umění tehdejších tvůrců.

Většina chrámů má původní střechu

Stavitelé město zvelebovali i zkrášlovali tři století, než po mnoha peripetiích ztratilo výsadní postavení a od roku 1583 existovalo jen jako provincie nového království Ayutthaya. Nicméně nešlo o násilné změny, vše se zachovalo, hlavně místní chrámové komplexy.

Sloužily pochopitelně k modlitbám a jsou nejstarší v celé zemi, některé stavby měly ale bohužel dřevěné střechy, takže z těch zůstaly jen kamenné pilíře a základy.

park Sukhothai

Stavby mnohdy připomínají lotos

Vše nejkrásnější z této éry ukrývá historický park Sukhothai. Četné budhistické stúpy (sloužily stejně jako na Srí Lance k úschově relikvií) měly nový tvar poupěte lotosu a štíhlou věž zakončoval zužující se ornament ve tvaru této kultovní květiny.

K nejvýstavnějším patří chrámy Wat Chang Lom, Wat Mahathat a Wat Trapang Ngoen. Ty jsou, stejně jako všechny další, obklopeny či vyzdobeny sochami Buddhy.

Buddha tady sedí i kráčí

Místní umělci ale pojali jeho podobu netradičně. Není to rozložitý muž, spíš elegán se štíhlým i vypracovaným tělem a jemným, místy dívčím obličejem, zpravidla jednoduše oděným do přiléhavé oranžové róby, u pupíku upevněné střapcem.

Buddha v chrámu Wat Trapang Ngoen

Jako obvykle sedí v typické pozici, s levou rukou na klíně a pravou položenou volně na lýtku, ale místní sochaří ho – jako první – začali zobrazovat rovněž kráčejícího.

Zvolili asi nejelegantnější pózu – pravou nohu má vykročenou dopředu a levou paži v gestu „učení“ vitarkha mudra, což znamená, že dlaň je napřažená dopředu a prostředníček je pokrčený, zatímco pravačka je u těla.

Park Sukhothai překypuje zelení

Éra Sukhothai vynikala i skvělou úrovní keramiky, obvykle znázorňovala motivy ryb a chryzantém, kterými se velice umně dekorovaly misky a talířky.

I když je park Sukhothai (u nás se používá také název Sukhothaj) historický, zůstává věrný svému názvu. Všude kolem památek najdeme sytě zelené trávníky, jezírka, kvetoucí stromy a ozdobné keře. Jsou skvěle udržované, což je v Asii nakonec běžné, jejich vztah k přírodě je pověstný.

Takřka všechny pamětihodnosti jsou pečlivě restaurované a působí živým dojmem, jakoby vládci města odešli teprve nedávno a ne před mnoha staletími…

chrám Wat Trapang Ngoen

Comments are closed.