Stotisícové německé město Kaiserslautern znají nejvíc fotbaloví fanoušci, pár našich borců totiž hrálo v místním klubu. Méně se ví, že je jednou z výchozích cest do tajuplného a hlubokého Falckého lesa.

Jde o největší zalesněnou oblast v zemi, končí až u francouzských hranic. Je ideální pro pěší turistiku a romantické víkendové výlety s nádechem tajuplnosti. Je ovšem třeba se na ně dobře vybavit, kromě jiného i dostatkem jídla, města tu totiž nenajdeme.

Falcký les

Nohy dostanou pořádně zabrat

Občas se objeví vesnička, ale mnohem víc je tady hradů, zřícenin či skalních útvarů s bizarním vzhledem, pro které si lidová tvořivost vymyslela svérázné názvy.

Napoleonova skála

Například Napoleonova skála (přitom tady slavný vojevůdce asi nikdy nebyl) nebo Ďáblův stůl. I když se Falcký les nenachází v žádné závratné výšce (jeho nejvyšší bod, vrch Kalmit, má jen 673 metrů; ostatní v průměru 200 metrů), dá nohám pěkně zabrat. Je to totiž stále dokola ono klasické nahoru a dolů, což člověka nakonec utahá víc než jednorázový výstup na vysoký vrchol.

Ďáblův stůl

Na rozhlednu vede 120 schodů

Jedno z výše položených míst se nachází až u hraničního kamene, kde začíná Alsasko. Je jím zřícenina Wegelnburg (571 m) nabízející krásný výhled do krajiny.

zřícenina Wegelnburg

Podobně je na tom rozhledna na vrchu Stäffelsberg (481 m), odkud je vidět údolí Rýna. K tomu je ovšem potřeba zdolat sto dvacet schodů až na ochoz. Je otevřená celoročně, ale za špatného počasí je lépe výstup odložit, pokud tedy někdo netouží spatřit mlhu…

Uvidíte červené skály i zříceniny

Kromě Kaiserslauternu je dalším vyhledávaným místem pro vstup do Falckého lesa pro změnu malé, čtyřtisícové městečko Dahn, nedaleko Saarbrückenu. Zaujme už tím, že přímo nad bývalým železničním nádražím se do výšky tyčí skála Jungfernsprung.

V těchto končinách výletníka nečeká jen hustý les, ale i množství pískovcových skalních útvarů s načervenalým zbarvením, což je dáno obsahem železa i jiných kovů.

rozhledna Humberg

Zaujmou také zříceniny hradů – v bezprostředním okolí Dahnu jsou hned tři, sloužily hlavně k obraně tohoto strategicky důležitého území. I proto se jejich majitelé často střídali, chvíli jím byl německý baron, pak zase francouzský hrabě z okolí Vogéz. Ty totiž od Falckého lesa odděluje jen průsmyk Col de Saverne.

zřícenina

Falcký les nabízí také lázně

Ideálním obdobím pro návštěvu je jaro, kdy příroda rozkvétá, či naopak podzim, to vždy Falcký les hraje všemi barvami. Navíc tu je málo turistů. Ti, co přijedou, se mohou toulat krajem, aniž by spatřili, jak se říká, živáčka.

Falcký les na podzim

Pokud se tedy sami nevydají do civilizace, která se také sem tam najde. Menší osady (např. Bobenthal či Schönau) jsou plné malebných hrázděných domů.

osada Bobenthal

Nejčastějším cílem je však lázeňské městečko Bad Bergzabern, kde jsou termální lázně. Ty je dobré nechat si nakonec, aby se unavené i nových zážitků plné tělo zrelaxovalo.

lázeňské městečko Bad Bergzabern

Comments are closed.