Starobylé království Kommagene (163 př. n. l. – 72 n. l.), dnes ležící na území Turecka, dávno odvál čas, ale zůstalo po něm tajemné místo, odhalené až v roce 1880.

Místní sice dobře věděli, co se skrývá na vrcholu dvoutisícové hory Nemrut (mapa) v předhůří Tauru, ale neměli důvod se o tom šířit. I díky tomu chrám, hrobka a terasy krále Antiocha I. přetrvaly nepovšimnuty a hlavně lidmi neporušeny dlouhá staletí.

sochy na hoře Nemrut

Připravte se na pořádnou zajížďku

Kolosální stavby měly panovníkovi zajistit nesmrtelnost, což se mu vlastně povedlo, míří k nim každoročně množství turistů. Hlavně těch, co se zajímají o historické kuriozity.

Nemrut není běžně v nabídce poznávacích výletů cestovních kanceláří, leží totiž moc daleko od moře. Třeba z populárního letoviska Alanya to je sem přes 700 km, takže se to za den prostě nestihne, zvlášť při stavu silnic v okolí, místy obtížně sjízdných.

socha na Nemrutu

Archeologové narazili i na hrobku

Tuto výjimečnou památku objevil v roce 1880 německý inženýr Karl Sester (nikoli archeolog) dost obyčejně – získal si důvěru obyvatel blízké vesnice a ti ho k ní dovedli.

Když spatřil dvě chrámové terasy, obrovské sochy řeckých, římských, perských i místních bohů, byl u vytržení. Stejně tak i odborníci, ti vůbec neměli tušení o existenci tohoto místa a zpočátku nečekanému objevu ani nechtěli uvěřit.

Nakonec berlínská Akademie financovala alespoň výzkumnou expedici, v roce 1938 začaly systematické vykopávky, které odhalily kromě jiného i neporušenou hrobku.

hora Nemrut

Bude moderní technika úspěšná?

Antiochus I. Theos prostě nechal odstranit vrchol hory Nemrut a na jeho místo navršil padesátimetrovou obří mohylu. Polohu důmyslně zvolil tak, aby byla vidět ze všech částí jeho tehdejšího království. A protože dobře věděl o nebezpečí hrozícím od vykradačů hrobů, pojistil se.

Mohyla je konstruovaná tak, aby se v případě otevření ihned zhroutila, což ji dodnes ochránilo. Moderní metody, umožňující prozkoumání objektů bez porušení, ale možná uspějí.

mohyla na hoře Nemrut

Král se považoval za boha

Je tak možné, že hora Nemrut v Turecku časem vydá tajemství hrobu svého krále. O tom, že skrývá poklady nedozírné ceny, svědčí jeho megalomanská povaha, například drze nechal mezi sochy bohů umístit svou vlastní, což se rovnalo rouhání.

Ty jsou, i když místo bylo po staletí nedotčené, více či méně poškozené. Těžké rány jim zasadil čas a zemětřesení. Všechny hlavy leží na zemi, ale i tak budí úctu. Každá měří na výšku nejméně metr. Záhadou je, že mají perský oděv i účes, ale rysy jsou typicky řecké.

socha Antiocha I.

Na Nemrut se nejlépe dostanete z Kahty

Nejčastějším místem pro výstup na horu Nemrut (turecky Nemrut Daği) je 75 kilometrů vzdálené město Kahta. Odtud se jezdí auty či minibusy na parkoviště pod vrcholem.

Poslední část cesty vede pěšky, po dlážděné cestě. Nejlepší je dorazit navečer, kdy se otevírá nádherný výhled na okolní scenérii pohoří Taurus v záři zapadajícího slunce.

vrchol hory Nemrut večer

Památek je v okolí mnohem víc

Turisté, co se vydají do těchto vzdálených končin, obvykle navštíví i starověké město Arsameia, kde je mj. reliéf, na němž Mithridatés, otec Antiocha I., podává ruku Herkulovi. To ale nemělo tolik štěstí, aby zůstalo zapomenuté, a moc památek z něj nezbylo.

reliéf ve starověkém městě Arsameia

Deset kilometrů od hory Nemrut pak určitě stojí za vidění most Cendere, postavený za římského císaře Septima Severa v 2. století našeho letopočtu.

most Cendere

Comments are closed.