Baskicko, které leží u Biskajského zálivu i v západním podhůří Pyrenejí, patří sice administrativně Španělsku, ale spíš formálně – jeho autonomie je hodně široká. Má vlastní parlament, daňový systém, policii i úřední jazyk.

Baskičtina se vyučuje na školách a hodně místních mluví jen s ní, takže domluva bývá někdy těžká. Je unikátní, nemá nic společného se španělštinou. Kde se vzala a jak vznikla, nikdo neví.

Místní se od nás liší tvarem lebky

Existuje řada hypotéz, o které se jazykovědci přou a nejsou schopni ji někam zařadit, žádné známé řeči se nepodobá. Mluví se s ní často i v sousední provincii Navarra.

Přes sto tisíc Basků žije ve Francii, tudíž se používá také v Gaskoňsku, rodišti nejslavnějšího z mušketýrů, d’Artagnana. Baskové se liší genově; hodně antropologů soudí, že jsou potomky původních praobyvatel Pyrenejského poloostrova. A nejen jeho.

Baskicko

Při porovnání s fragmenty lebky člověka kromaňonského (žil asi před 37 000 lety) se totiž přišlo na to, že mají jako jediní ze všech Evropanů prakticky stejný tvar!

Za výjimečnost vděčí tomu, že žili vždy v ústraní, „nepářili“ se s Římany ani Maury, kteří území ovládli. Jen se stáhli hlouběji do Pyrenejí, pro vojsko nepřístupných, kde i dnes najdeme na úbočí zastrčené vesničky či jen boudy pastevců hlídajících stáda.

vnitrozemí Baskicka

Muži vaří jenom pro sebe

Baskicko je hodně rozmanité, což přitahuje čím dál víc turistů. Aktivní preferují túry po kopcích a horách, „lenoši“ míří k moři, hlavně do okolí města San Sebastián.

pláž u města San Sebastián

To je proslulé nejen plážemi, ale i gastronomií – má největší koncentraci šéfkuchařů s michelinskými hvězdami! Baskové mají k jídlu zvláštní vztah, nejkurióznějším důkazem je existence gastronomických bratrstev, kde (pouze muži) vaří sami pro sebe.

Baskicko už dávno netře bídu s nouzí

Nejde jen o to pochlubit se přátelům kulinářským uměním, je to i způsob odpočinku od manželek a tchyní. Nezbytným předkrmem jsou chuťovky – pinxtos (španělsky tapas).

pinxtos

Třeba se šunkou a sýrem brie, červenými paprikami plněnými rybí pomazánkou, ančovičkami naloženými v oleji a česneku, křepelčími vajíčky s plátkem křupavě opečené slaniny. Pak teprve přijdou na řadu další chody. Pokud se jimi strávník nepřecpe, jsou výtečné!

Místní kuchyně je jednoduchá. Vychází z toho, že Baskicko (mapa) bylo převážně chudým krajem, což už dávno neplatí. V současnosti jde o jednu z průmyslově nejvyspělejších oblastí Španělska.

San Sebastián

Pochutnáte si i na chipirones

Na pobřeží vládne solená treska s česnekovou omáčkou či paprikami a rajčaty a malé olihně – chipirones. Dál ve zvlněné, zelené krajině s romantickými údolími je oblíbená zelenina (i smažená), vepřové nožičky, telecí líčka v různé omáčce, kuřecí krokety.

Hornatá krajina pak představuje nejen podstatné teplotní rozdíly, na což je třeba si dát pozor, ale i gastronomické. Jí se hlavně maso, zvěřina, uzeniny, různé druhy luštěnin.

vnitrozemí Baskicka

Biskajský most má nevšední funkci

Baskové působí uzavřeně, ale jsou až dětsky hraví. Holdují hlavně hře pelota, připomínající squash, až na to, že se nehraje jen raketou, ale i kusem dřeva, nebo taky rukou, populární jsou rovněž kuželky.

Metropolí je Bilbao (na úvodním snímku) s památkami v historickém centru. S křivolakými uličkami kontrastují novostavby, Guggenheimovo muzeum moderního umění či Biskajský most (Puente Colgante) z roku 1893, pod jehož konstrukcí jezdí na laně gondola. Baskicko zkrátka není nudným regionem…

Biskajský most

Comments are closed.