Vatikán, ležící na území Říma, rozlohou (44 hektarů) i počtem obyvatel (méně než tisíc) nejmenší stát na světě, každoročně navštěvují miliony turistů.
Nejvíc se jich sem vydá během Velikonoc, největšího křesťanského svátku. Za svůj vznik Vatikán paradoxně vděčí fašistickému diktátorovi Benitu Mussolinimu, který ho v roce 1929 po dohodě s církví slavnostně vyhlásil. Není to ovšem jediný paradox…
Nedejte kapsářům šanci
Odvrácenou tváří skvostných paláců, kostelů a zahrad je vysoká kriminalita, v přepočtu na obyvatele dvacetkrát vyšší než v celé Itálii! Řádí tu hlavně kapsáři.
Dají se obtížně odhalit, navíc dokážou obvykle utéct do okolních ulic, hranice „země“ nejsou střežené. Už od roku 1506 tu sice působí elitní švýcarská garda, ale má za úkol chránit papeže, nic víc. Běžní vojáci spíš jen pózují s halapartnami pro turisty.
A cvičené bodyguardy tito zlodějíčci nezajímají, takže pozor na kapsy. Kontroverzní je i sám název Vatikán. Ve staré latině znamená Pahorek věštců, a ty církev zavrhuje.
O čí tělesné ostatky se jedná?
Vatikán vlastní noviny, rozhlasovou stanici vysílající do celého světa, obchody, banky, malou železnici i poštu. Náměstí a bazilika jsou pojmenovány po apoštolovi, svatém Petrovi, prvním papeži, stejně jako katakomby.
Do nich mělo být přeneseno jeho tělo poté, co ho dal Nero ukřižovat (na jeho přání hlavou dolů, považoval totiž za nevhodné, aby zemřel stejně jako jeho pán, Kristus).
V roce 1941 se v katakombách našly ostatky muže ve věku 60 až 70 let, zabalené do purpurové látky protkané zlatem. Podle analýzy ale není zcela jisté, zda jsou opravdu Petra, během vykopávek archeologové navíc objevili 22 dalších budov pro až tisíc osob.
Dalo se tam pohřbít až 1000 osob, takže asi nešlo o nekropoli jenom pro vyvolené. Hrobky mají vchod vytvořený z cihlové fasády a jsou vyzdobeny freskami a mozaikami.
Zahrady působí velmi pozitivně
Úplně jinak než pochmurné podzemí působí zahrady. Zabírají půlku Vatikánu, jejich historie sahá až do třináctého století. Největšími úpravami pak prošly tak o 300 až 400 let později, kdy byly rozčleněny do teras propojených schody.
A doplněny fontánami, budovami se vzácnými sochami a obrazy. Najde se zde 6500 květin a rostlin z nejrůznějších koutů světa, žijí tu malá zvířata a létají ptáci.
Vlajkovou lodí je Sixtinská kaple
Hodně navštěvované jsou Rafaelovy síně, vyzdobené slavným malířem. Asi největším tahákem je Sixtinská kaple, hlavně díky krásným freskám Michelangela Buonarrotiho, kde se tradičně koná i korunovace hlavy katolické církve.
Je součástí baziliky sv. Petra, do které se vejde neuvěřitelných 60 000 lidí! Popsat výzdobu interiéru a jmenovat všechny, co se na ní podíleli, by zabralo pár stran.
Vatikán ohromí také knihomoly
Hodně navštěvovaná je i knihovna, obsahuje 150 000 rukopisů a 1,6 milionu tištěných knih, z nich 8 300 prvotisků. K nejslavnějším a nejstarším rukopisům patří Codex Vaticanus, nejstarší úplný přepis Bible, ze čtvrtého století.
Najdeme v ní i 300 000 mincí a medailí, asi 20 000 uměleckých předmětů, papežská vyznamenání, buly, plakety, medaile a další cennosti…
