Když se řekne Parma, hodně lidí si automaticky vybaví dvě světoznámé delikatesy, co odsud pocházejí – šunku (prosciutto) a parmazán. Slavné italské město, které leží v provincii Emilia-Romagna, nabízí ovšem mnohem víc než kulinářské pochoutky a určitě stojí za návštěvu.

Řadu skvostů zničila světová válka

Parma (mapa) je situována mezi velkoměsty Bologna a Milán, žije v ní cca 180 000 obyvatel. Poblíž je národní park Cinque Terre a také starobylý Janov.

Parma

Část historického centra s kostely, bazilikami, katedrálami, paláci, věžemi, hrádkem, majákem i městskou branou, často z románské éry, je zapsána na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Parma byla osídlena už v době bronzové, patrně ji založili záhadní Etruskové.

město Parma

Několikrát byla, bohužel, hodně zpustošena dobyvateli. Zvlášť ve středověku, kdy se nacházela na strategické hlavní cestě z Říma do Francie a střední Evropy.

ulice Parmy

Zánik řady památek má však na svědomí i opakované bombardování za druhé světové války – v roce 1944. Jinak je rozdělena stejnojmennou řekou na dvě části, důležité jsou pro ni tři parky – Ducale, Ferrari a Cittadella, ty tvoří její jakési zelené plíce.

park Ducale

Místní chloubou je i univerzita

Parma má kruhový půdorys (slovo parma ostatně znamenalo kulatý vojenský štít) a sídlí v ní jedna z nejstarších univerzit na světě – Università degli studi di Parma. Střed města tvoří náměstí Piazza Garibaldi.

náměstí Piazza Garibaldi

V severní části je místodržitelský palác Palazzo del Governatore ze třináctého století, v jihovýchodní radnice Palazzo del Comune. Poblíž je rušná pěší zóna s restauracemi a obchody – Strada Cavour.

Palazzo del Governatore

O něco dále pokračuje Piazza Duomo, kde je bazilika z dvanáctého století s vysokou zvonicí, naproti biskupský palác, Palazzo Vescovile, dokončený asi o sto let později.

Palazzo Vescovile

Most dostal jméno po skladateli

Za návštěvu stojí také Královské divadlo z roku 1829, velmi úzce spojené s geniálním skladatelem Giuseppe Verdim, který se narodil v nedalekém městečku Le Roncole (mapa).

Teatro Regio

Stal se čestným občanem města Parma, je po něm pojmenován i most, Ponte Verdi.

Ponte Verdi

Vede do již zmíněného krásného parku Ducale, kde se nachází Palazzo Ducale del Giardino, nádherná budova z druhé poloviny šestnáctého století.

Palazzo Ducale del Giardino

Parma uspokojí také labužníky

A na závěr se vraťme k již zmíněným delikatesám, svým způsobem se také jedná o památky. Obě mají regionální ochrannou známku na svá jména a jsou vyráběny podle tradiční receptury – u sýra pochází z dvanáctého století, u šunky už z dob antického Říma!

Ta se neudí, ale suší, což vystihuje i slovo prosciutto. Přitom se několikrát potírá tajnou směsí koření a solí. Konzumuje se spíše studená, kdy nejlépe vynikne její lahodná chuť, ale dá se přidávat také do jídla.

prosciutto

Parmezán (česky parmazán), tvrdý sýr z čerstvého kravského mléka, je lehce trpký. Možná i proto se víc používá k vylepšení mnoha typicky italských a světově známých pokrmů – těstovin, pesta, omáčky sugo i všech druhů masa.

Je ve formě bochníků, vyžaduje dlouhou dobu zrání, než je podle představ výrobce. Ten ještě předtím po obvodu vypálí nápis Parmigiano Reggiano, kde uvede datum. Rozlišují se čtyři varianty – giovane (je hotový za 14 měsíců), vecchio, stravecchio a stravecchione (ty zrají až čtyři roky).

parmazán