Seznam světového kulturního dědictví organizace UNESCO se nedávno rozrostl o další objekty a lokality. V 17 případech se jedná o stavby jednoho z nejvýznamnějších architektů 20. století, Charlese-Édouarda Jeannereta (1887 – 1965), známého pod pseudonymem Le Corbusier.
Většina unikátních objektů stojí ve Francii
Budovy, které navrhnul původem švýcarský architekt, urbanista, teoretik a malíř, se nalézají v sedmi zemích světa, více než polovina z nich však stojí ve Francii.
UNESCO vzalo pod svá ochranná křídla například Národní muzeum západního umění v Japonsku, dělnickou kolonii na předměstí německého Stuttgartu, kapli Notre Dame du Haut na východě Francie či stavby v indickém Čandígarhu. Další zapsané budovy postavil Le Corbusier ve Švýcarsku, Belgii a Argentině.
„Jsem samouk a jsem zvědavý. Nemám žádnou školu, nemusel jsem se tudíž pracně odnaučovat to, co bych se v ní učil. Nechci se míchat mezi akademiky, neboť člověk nesmí myslet akademicky. Jedinou mou školou je neustálé pozorování přírody a věcí kolem nás,“ prohlásil kdysi Le Corbusier, jenž se zhruba 50 let po své smrti „dočkal“ vskutku významného uznání.
Čím Le Corbusier zaujal svět i UNESCO?
Slavný architekt, jehož 17 staveb letos zaštítilo UNESCO, upřednostňoval krásu čistě účelových a racionálně řešených inženýrských konstrukcí, dále čistotu povrchu stavby, poukazoval na určující význam půdorysu a především kladl důraz na primární formy.
Proslul i tzv. Pěti body moderní architektury (funkcionalismu), které publikoval v roce 1927 v Německu. Tyto teze prakticky shrnovaly hlavní vymoženosti tehdejší techniky.
První pojednává o tom, že je ideální stavět domy na sloupech, čímž se uvolní přízemí pro zeleň a volný pohyb. Druhá se týká střešních zahrad. „Technika plochých střech umožňuje budovat na střechách zahrady. Nahrazují zeleň, kterou dům místu odebral,“ tvrdil Le Corbusier.
V třetím bodě architekt vyzdvihnul volný půdorys. „Sloupy nesou síly všech podlaží, což umožňuje volné členění prostoru nenosnými příčkami,“ vysvětlil. Za čtvrté podtrhnul efekt pásových oken, jelikož systém sloupů umožňuje vést dlouhá okna mezi sloupy. A na závěr se soustředil na volné průčelí, které úzce souvisí s konzolovitě vyvedenými stropy.
Letos poprvé uspěla také Mikronésie
Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO byly přidány rovněž skalní kresby podél řeky Cuo-ťiang na jihu Číny, archeologické naleziště Nálanda ve východoindickém státě Bihár, perské podzemní kanály k rozvodu vody z hor v Íránu či trosky kamenného města Nan Madol na umělých ostrůvcích v Mikronésii.
Mezi 29 návrhy na zapsání na prestižní seznam v roce 2016 nefiguroval žádný zástupce z České republiky, a to je výzva do budoucna!
