Smažené (nebo fritované) hranolky jedí miliardy lidí na světě, ať už samotné, nebo jako přílohu. O prvenství receptu se pře řada zemí, což je dělá ještě zajímavějšími.
Než se k nim dostaneme, musíme začít u brambor, z kterých se dělají, i jejich historie je zajímavá. Mělo se za to, že je do Evropy přivezl Kolumbus, což je ale velký omyl.
Harriot málem všechny otrávil
Je fakt, že Kolumbus obohatil Evropu o nové plodiny (kukuřici či fazole), ale brambory pocházejí z Peru, kam se nikdy nedostal. To, co se za ně považovalo, byly jim podobné batáty. Jako první ochutnal brambory španělský král Filip II., který je v roce 1565 dostal darem z Cuzca.
Do historie vstoupily 28. července 1586 zásluhou cestovatele a všestranného vědce Thomase Harriota. Získal je z Kolumbie, odkud mu je do Anglie přivezl na lodi legendární pirát Francis Drake. Ten však svému příteli zapomněl dát návod k přípravě, takže hostina, co Harriot uspořádal, málem skončila hromadnou otravou.
Kuchaři totiž servírovali listy na másle, se skořicí a cukrem. Nikdo je naštěstí nejedl, chutnaly odporně, což bylo jenom dobře. Jsou totiž jedovaté, stejně jako celá rostlina. Jediné, co je jedlé, jsou právě hlízy, tedy brambory. Vařené – prostě tak, jak je známe dnes – se objevily až v roce 1616 na hostině, kterou pořádal francouzský král Ludvík XIII.
Vymysleli hranolky Francouzi?
Ale zpět k hranolkům. Nápad usmažit brambory krájené na plátky vydávají za svůj Britové, Belgičané i Francouzi, každý národ přináší „přesvědčivé“ důkazy o svém prvenství.
Pro posledně jmenované svědčí dříve používaný název french fries i to, že se hranolky zcela prokazatelně prodávaly na pařížském mostě Pont Neuf v roce 1789.
Pravda je v nedohlednu
Belgičané, pro které jsou hranolky také národním jídlem, se opírají o teze historika Jo Gérarda. Ten tvrdil, že v roce 1680 jedli chudí obyvatelé u řeky Mázy (neboli Meuse) smažené malé rybičky. Když v zimě řeka zamrzla, nahradili je stejně upravenými bramborami.
Britové zase prohlašují, že ve stejné době bylo v Yorkshiru zvykem krájet brambory naplocho. Účelem bylo dát je osmažené mezi dva chleby. Stejně vznikl sendvič – hrabě Sandwich prý nechtěl vstát od partie karet, tak mu sluha připravil steak a vložil ho mezi krajíce.
Pravdu o původu se asi nedozvíme, jisté však je, že už od třicátých let předminulého století byly hranolky ve všech zmiňovaných zemích vybranou pochoutkou.
V Belgii mají vlastní muzeum
V Americe zažily hranolky expanzi díky vracejícím se vojákům z první světové války. Hodily se skvěle jako příloha v nově vznikajících fastfoodech, kde se na ně přidával už i kečup.
Jinak hranolky mají své muzeum, Frietmuseum (mapa), v belgickém městě Bruggy, postupně se pro ně ustálily názvy french chips či pommes frites.