Španělský region Murcie není moc známý, přestože ho omývají dvě moře, Malé a Středozemní, takže o pláže není nouze. Hlavní turistické taháky jsou ale jiné.
Leží na jihovýchodě Pyrenejského ostrova (mapa), kde jsou i slavná města, Malaga a Granada, přes velké sucho je díky důmyslnému zavlažování jednou z nejúrodnějších oblastí.
Ochutnáte skvělou tresku i chobotničky
Na území Murcie se pěstují hlavně citrusové plody, zelenina a luštěniny, všechny jsou součástí mnoha výtečných místních jídel, kvůli nimž sem míří kulináři z celého světa.
Tradiční bývají domácí vepřové zabíjačky, jen maso se okamžitě nejí, ale udí, stejně jako ryby. Hlavně treska a tuňák jsou pochoutkou, taktéž chobotničky chipirones.
Nejslavnější je mletá paprika, sladká i pálivá, s vynikající chutí, základ mnoha jídel, či druh kulaté rýže Calasparra. A také proslavené hrušky a víno z okolí obce Jumilla.
Smažené jikry jsou výtečnou delikatesou
Místní obvykle snídají míchaná vejce s cibulí a dýní (Zarangollo), zeleninové saláty, sladkosti, k obědu spíš dušené pokrmy s masem, pečenými brambory a zeleninou.
Z ní se hodně používají boby, v oblibě je již zmíněná rýže – s krůtím a rybím masem, vepřovými žebírky, ale i smíchaná s vařeným bramborem a doplněná jitrnicí.
Z ryb je nejoblíbenější parmice, z ní se dělá i místní „kaviár“. Jikry totiž obyvatelé Murcie milují, jedí se smažené, uzené, vařené a v nálevech.
V kávě plave kůra i likér
Další specialita se jmenuje Matrimonio. V překladu to znamená manželský pár, jde o dva druhy sardinek spojených párátkem. Hodně se jí i Marinera (námořnice) – vlašský salát s preclíkem a marinovanou ančovičkou.
Z nápojů je raritou „asijská“ káva. Recept je prý odkoukaný od námořníků, kteří tu přistávali (jde asi spíš o mýtus, v té části světa se pije čaj, ne kafe), ale je výtečná!
Jemně mletá, s kondenzovaným mlékem, stejnou dávkou místního likéru s názvem 43 a brandy, dále skořicí, citronovou kůrou. Pozor, nesladit, je to kalorická bomba!
Murcie je výjimečná i díky bahnu
Kromě gurmánů do Murcie míří hodně seniorů, jak za příjemným podnebím (v Malém moři se lze koupat od dubna do října), tak především za lázeňskými procedurami.
Jednou z nich je „namáčení“ ve slané laguně, vyhlášené léčivými účinky, a bahenní koupele, ty vyhledávali už kdysi dávno Féničané, Římané a po nich i Arabové.
Jsou hlavně v rekreačním středisku Lo Pagán, kde je systém tzv. solisek. Nejde ale o klasické lázně, spíš o „samoobsluhu“, spočívající v nabírání bahna do dlaní.
Z nich se pak nanáší na tělo. Vstup usnadňují dřevěné můstky na kůlech, postavené v devatenáctém století, stejně jako převlékací kabinky, některé už dost sešlé.
Dejte vale kožním chorobám
Při proceduře se lidé obalují tenkou vrstvou bahna buď všude, nebo na bolavém místě. Bahno působí i na vrásky, takže se většina žen poté na nějaký čas změní v „černošky“.
Čerstvě natřené jdou na procházku po dlouhé promenádě a nechají se usušit sluncem. Nános lze smýt jen v určitých místech, je zákaz přenášet ho do Středozemního moře!
Podle tradice je třeba absolvovat kůru pětkrát, sedmkrát, maximálně devětkrát, počet opakování vždy musí končit na liché číslo. Bahno bylo také podrobeno rozboru na univerzitě.
Tam bylo zjištěno vysoké procento obsahu vápníku, hořčíku, sodíku, fluóru i síry, pH mezi 7,12 a 8,45. Pomáhá u kožních chorob, hojení ran a zlomenin, artrózy…
