Úžasné momenty prožívali příznivci historie a archeologie v Athénách, kde se po dlouhých dvou stech letech otevřela tzv. Věž větrů (Tower of Winds), postavená už kolem roku 50.

Měla hlavní úkol předpovídat počasí, ale byla využívána i jako sluneční hodiny. Podle nich kupci řídili otevírací dobu, ale pracovaly a ukazovaly čas i v noci nebo za tmy!

Fascinuje i vzácným mramorem

Jak toho jejich tvůrce, jistý Andronikos ze Sýrie, dosáhl, zůstává záhadou. Podle jedné teorie sestrojil hydraulický mechanismus, poháněný tekoucí vodou z potoka kolem Akropole. Důmyslné „vodní hodiny“ se nacházely na vrcholu 12 metrů vysoké osmiboké stavby o průměru 8 metrů, která ukazuje do všech světových stran reliéfy příslušných větrů.

Věž větrů (mapaje vystavěna z pentelského mramoru, což je další rarita. Ten se totiž pro svoji vzácnost používal jen výjimečně na jiné stavby než chrámy, je z něj i legendární Parthenón.

Věž větrů v Athénách

Každý foukal z jiné strany

Věž větrů stála u východního vstupního prostoru na Římskou agoru, který měl jónskou sloupovou podobu. Úplně nahoře na střeše byla korouhvička, ukazující směr větru. Podle legendy jeho poryvy určovali bohové, známý je hlavně Aiolos. Daroval Odysseovi měch, v němž byly uzavřeny všechny ty nepříznivé, ale jeho zvědaví druhové ho otevřeli. Tím ho rozhněvali a i proto dlouhá léta bloudili. Aiolos měl s manželkou Eos potomky, každý měl „přidělenou“ světovou stranu, odkud foukal. Nejmírněji vál Zefyros.

Všechna božstva jsou součástí reliéfů unikátní a zřejmě první meteorologické stanice na světě. Na střeše z 24 mramorových desek pak najdeme dekorativní korintskou hlavici. Asi sloužila jako základ větrníku ve tvaru boha Tritona, syna Poseidona.

Turci z ní udělali klášter

Všechny funkce budovy dodnes neznáme (bohužel je plnila jen krátce), ani to, kdo si stavbu objednal. Složitý mechanismus pravděpodobně ukradli při plenění města římští vojáci a nikdy se už nenašel.

Pak byla Věž větrů opuštěná, později sloužila byzantské či jiné církvi jako zvonice. Restaurátoři totiž objevili fragmenty fresek s čistě křesťanskými výjevy, včetně zobrazení andělů. Za turecké nadvlády Věž větrů fungovala jako dervišský klášter. Odpůrce islámu britský diplomat Lord Elgin se po odchodu Osmanů dlouhou dobu snažil o její přesun do své domoviny, ale marně, a tak stále víc a víc chátrala, celkem 200 let!

Věž větrů v Athénách

Věž větrů nyní obdivují turisté

Byla využívána jen jako skladiště starožitných předmětů. Kompletní rekonstrukce byla zahájena teprve v roce 2014. Skončila nedávno a zároveň byla zpřístupněna veřejnosti. Vzhledem ke svému neobvyklému tvaru i četným tajemstvím, které ji obklopují, a zřejmě se je nikdy nepovede objasnit, bude Věž větrů v Athénách určitě častým cílem i „obyčejných“ turistů

Comments are closed.