Do Španělska se na podzim nejezdí jenom za mořem. Pro milovníky vína totiž sezóna začíná v září. Cílem není koupání a opalování (i když je možné, stále tu vládne teplé počasí), ale vinobraní a nákupy moku. Vinařské oblasti v této zemi se však od sebe dost liší.
Tradici založili Keltové
Na severozápadě, kam Golfský proud přináší chladnější počasí, najdeme spíše drsnější odrůdy, např. Albariňo a Godello. Nicméně se i ony díky specifické chuti dobře prodávají a dělají čest starobylé Galícii, kde se hlavně vyrábějí.
Keltové, kteří tu kdysi zakládali první osady, by měli radost. Podle posledních archeologických vykopávek, to byli právě oni, kdo jako vůbec první ovládali umění výroby vína, a to nejen z vinné révy, ale i z různých lesních plodů.
Na jihu je víno plnější
Chuťově odlišná – a možná i o něco plnější – vína se pěstují v jiných částech Španělska, na jihu ve Valencii, Alicante a Andalusii, někde jsou vyráběná spíše „podomácku“.
Přestože buket není nejhorší, nedosahují takového věhlasu, což ovšem neznamená, že nejsou vyhledávaná. Naopak – turisté si je odvážejí jako suvenýr a jistou raritu.
Nejvíce vinic leží na severu
Mekkou vína je ale oblast Rioja (mapa), kde se réva pěstuje dva tisíce let. Půda, především ze směsi vápence a železitého jílu, k tomu totiž poskytuje ideální podmínky.
Nejvíc vinohradů leží v údolí říčky Ebro, chráněném řetězcem nízkých hor. Mají skvělé mikroklima, díky poměru deštivých a slunných dnů. Za věhlas ovšem vděčí náhodě.
Když francouzské vinice v Bordeaux kdysi ničila plíseň i phylloxera (mšička), majitelé jeli právě sem koupit mladý Cabernet Sauvignon a Merlot. A tím objevili odrůdu Tempranillo.
Okouzlila je natolik, že se rozhodli pomoci místním s jejich šlechtěním a rozvojem. Ti byli nadanými žáky a vytvořili víno nevídané kvality a začali ho také chránit.
Mezi chutěmi vládne soulad
Přijali řadu regulačních opatření, zaručujících vysoký standard, a rozdělili je podle doby zrání do tří kategorií – Crianza, Reserva a Gran Reserva. Všechna jsou barikovaná.
To znamená, že musí dlouho zrát v sudech i lahvích, Gran Reserva, která se vyrábí jen v příznivých letech, dokonce šest let! Filozofie spočívá ve vyváženosti mezi chutí ovoce a dřeva.
Réva se zpracovává za pomoci nejmodernějších technologií (samozřejmostí je teplotně řízená fermentace) a na takové úrovni, o které se vinařům před pár lety ani nesnilo.
Sud se nesmí dotknout země
Většina vinařství má obří klimatizované sklady s desítkami tisíc sudů (jeden stojí 30 000) vyrobených z amerického či francouzského dubu, nikdy se nesmějí dotknout země! I vysokozdvižné vozíky, na nichž se přepravují, jsou obloženy dřevem.
Před stáčením a expedicí víno prochází velmi přísnou kontrolou, při níž je někdy až třicet procent vyřazeno! Neskončí ale na „smetišti“, je prodáno výrobcům, kteří dělají méně kvalitní, stolní vína. Naopak ta nejlepší se archivují, protože mají potenciál k dalšímu zrání.
Jejich cena začíná od hranice sta dolarů, ale může se časem vyšplhat hodně vysoko, sommelieři i majitelé restaurací si je kupují jako investici.
Patříte-li mezi náruživé milovníky vína, neváhejte si na podzim udělat výlet na jih Evropy!