Mlýny, kam se podíváš – to je Holandsko. Tedy oficiálně Nizozemské království. Vedle tulipánů jsou největší turistickou atrakcí, najdeme je skoro všude, nejvíc u obce Kinderdijk.
Ta leží v severozápadní části regionu Alblasserwaard. Kdysi jich tu bylo 150, koncem devatenáctého století jejich počet klesl na 78, dnes je jich jen 28, z toho 16 v Kinderdijku (mapa).
Většina je stará přibližně 300 let
Všechny mlýny, které se zachovaly, jsou provozuschopné. Jejich soustava se skládá ze stavidel, přečerpávacích stanic a různé vodohospodářské činnosti obecně.
Účelem mlýnů v Nizozemsku bylo získání vody z kanálů, tzv. poldrů, většina z nich byla postavena v první polovině osmnáctého století.
Pochopitelně byl hnacím „motorem“ vítr, který v celé zemi vane dost silně. I proto se mlýny stavěly tak, aby se jejich horní část natáčela podle toho, jakým směrem fouká.
Byly obvykle postavené z cihel, mnohé měly velké plachty, co sahaly jen 30 cm nad povrch, těm se říkalo v nadsázce „pozemní plachetnice“.
Dokážou suplovat moderní technologie
Jiné mlýny zase mají osmihranný půdorys, jsou dřevěné, i když spočívají na zděné nosné konstrukci. Existují starší typy, tzv. sloupové, ty pocházejí snad už z patnáctého století.
I když jsou technologicky zastaralé, neustále se udržují ve stavu, aby se daly použít – v případě selhání moderních zařízení.
Zároveň tvoří výrazný krajinný prvek, kvůli kterému sem jezdí turisté. Ti obdivují i půvabné vesničky v okolí, kde se za staletí změnilo jen velice málo, pokud vůbec něco.
Obyvatelům můžete koukat do obýváku
Místní stále nosí klompen, dřeváky, a nedají na ně dopustit. Musí se ale do nich nosit tlusté ponožky, jinak dřou. Jsou nepohodlné, ale bezpečné, odolají i polití kyselinou.
Vyrábějí se z vrby nebo topolu, vydrží léta a přežijí všechno. Není bez zajímavosti, že jejich vzhledem se nechali inspirovat výrobci kroksů, dnes módní letní obuvi.
Ty jsou ale pochopitelně z umělé hmoty. Nizozemci neradi mění své tradice, mezi ně patří i nepoužívání záclon v obýváku, takže jim každý kolemjdoucí vidí do talíře.
Pro tento obyčej jsou dvě verze. Podle první šlo o nařízení krále, který si nebyl jist, zda proti němu občané nekonspirují, a chtěl mít přehled o jejich pohybu.
Pravděpodobnější ale je druhá. Svítí tu poměrně málo slunce, každý paprsek je vítaný a ušetří výdaje za svícení (Nizozemci jsou známí skrblíci, kam se hrabou Skotové).
Během pobytu v zemi nezapomeňte na mlýny
Tato vlastnost zřejmě stojí i za vznikem mlýnů – nejvíc práce obstarává vítr a ten je zadarmo. V každém případě stojí za to mlýny navštívit, i celou zemi, která má svůj půvab.
Leží místy až sedm metrů pod úrovní moře a místní s úsměvem říkají, že si ji museli vytvořit sami, protože Pán Bůh na ně při stvoření světa jaksi zapomněl.