Archeologové tvrdí, že v Egyptě se pod nánosem písku skrývají mnohé pozoruhodnosti, které mohou lidstvu vyrazit dech, jako kdysi objev hrobky Tutanchamona. Existují ovšem i dávno objevené památky, před nimiž odborníci stojí v údivu a vůbec netuší, jak a proč vznikly. Typickým příkladem je podzemní pohřebiště Serapeum.

To objevil u Sakkáry (mapa) jistý Auguste Mariette už v roce 1850! Jde o stovky metrů dlouhý tunel s 24 bočními komorami, v každé se nachází obrovský žulový sarkofág s víkem.

Serapeum v Egyptě

Kromě kostí našli i živici

Vzhledem ke kolosálním rozměrům a váze až 100 tun je vysoce nepravděpodobné, že by sloužily pro lidské ostatky. Záhadou je i dokonalá preciznost, s níž byly vytvořeny.

Mnozí egyptologové věří, že v nich bylo pohřebiště posvátných býků, Apisů. Proti tomu ale mluví skutečnost, že vnitřní velikost posmrtné schránky je asi čtyřikrát větší než jejich těla!

Navíc se v žádné z obřích rakví nenašly mumie či ostatky zvířat, jen pár kostí smíchaných s tenkou vrstvou živice. Býčí hlavy se našly pouze ve výklencích.

Je fakt, že z podzemního tunelu Serapeum byla vyzdvižena socha tohoto kultovního zvířete, které bylo i božstvem. Dnes ji lze obdivovat ve slavném pařížském muzeu Louvre, ale to je vše.

býk v Louvre

Nad vším visí hromada otazníků

Je možné, že těla býků byla v minulosti vyzdvižena a odstraněna, otázkou je, proč by to kdo dělal. Křesťané, a ti se v odstraňování pohanských symbolů vyžívali, tu nikdy nežili.

Něco by asi napověděl vchod do katakomb, bohužel ho ale Mariette vyhodil do vzduchu. Ještě větší hádankou je, jak mohli lidé té doby tak obří sarkofágy vůbec vyrobit.

Jsou totiž z tvrdé růžové žuly, pravděpodobně z Asuánu, vzdáleného asi 800 km, a z ještě tvrdšího dioritu, který pochází až z mnohem vzdálenějšího lomu. Vytěžit je bylo obtížné.

A jak masivní bloky transportovali, to odborníci neumějí vysvětlit. A už vůbec to, jak je dokázali přepravovat v úzkých chodbách, kam se žádné zvedací a přepravní zařízení nevejde.

motiv býka

Žula se leskne jako zrcadlo

Navíc uvnitř byla logicky tma, svícení loučemi či lampami by zanechalo stopy od kouře na stropě. Žádné se ale nenašly! Existují i „divoké“ teorie, že použili olej bez dýmu.

I kdyby ho vynalezli, moc by si nepomohli. Tunely jsou tak úzké, že se do nich vešlo jen pár dělníků. Ti  by po chvíli práce nadělali tolik prachu, že by se jím udusili.

Přitom pracovali s ohromující přesností, povrch žuly je hladký jako zrcadlo a odráží se v okolí. Stěny a rohy hrobek svírají pravý úhel, víko naprosto přesně doléhá na horní hranu.

Odborníci na opracování kamene bezmocně přiznávají, že i dnes, se všemi stroji, moderní technikou apod., by něco podobného vytvářeli jen velice složitě!

Vytvořila Serapeum neznámá civilizace?

Záhadolog Brien Foerster tvrdí, že Serapeum v Egyptě vzniklo mnohem dřív než za vlády faraonů a vytvořila ho civilizace s pomocí technologií, mnohem vyspělejších než naše.

A byli v něm pohřbeni tajemní obři mimozemského původu. Tato teorie zní sice šíleně, ale výzkum dalších chodeb pokračuje, takže se třeba povede toto mystérium vysvětlit.

Serapeum v Egyptě

Comments are closed.