Thajsko je na podzim a v zimě cestovatelským hitem, což má i odvrácenou stránku – téměř všude jsou mraky turistů a přeplněné pláže. I tam se však dají najít „bílá“ místa. Jedním z nich je Khlong Khut, původně zapadlá rybářská osada. Neznámý investor ji přestavěl na moderní letovisko, ale jen pro místní, není totiž v nabídce žádné větší zahraniční cestovky.

Podél pobřeží tak vznikly mraky luxusních rezortů. Jistou slabinou je pláž Hat Chao Lao (mapa) – není tak nádherná jak ostatní, ale Thajcům je to jedno, většina se v moři stejně nekoupe.

Turisté nejsou v Khlong Khut trnem v oku

Je to zvláštní pocit být jediným bělochem mezi desetitisíci Asiaty, ale ti to neřeší. Zaprvé jsou na turisty zvyklí, protože jsou jinak skoro všude, a za druhé jsou jako buddhisté nad věcí.

Chao Lao Beach

Kdo se z Khlong Khut vydá mezi krevetovými plantážemi třeba na protější mys, narazí na malé a chudé vesnice, kde se žije stejně jako kdysi. Není tu žádný hotel ani restaurace, jen klid a ticho.

Dá se však domluvit s rybáři, což jsou jediní obyvatelé, a vyrazit s nimi brzo ráno na lov a zažít neopakovatelnou atmosféru plavby v křehké bárce na někdy i neklidném moři.

Na severu zaujmou památky i džungle

Kdo chce v zemi strávit delší čas, nemá problém (ceny za jídlo i prosté ubytování jsou mírné, letenka je v podstatě jedinou investicí), může se vydat od moře na hornatý sever.

sever Thajska

Největším tahákem je množství chrámů a památek po starobylé říši Lanna, ta vznikala už od třináctého století. Hodně jich najdeme v bývalé metropoli Chiang Rai (mapa).

Chiang Rai

Podobně je na tom Chiang Mai (mapa). Uprostřed historického centra obklopeného ze čtyř stran vodním příkopem je pomník tří králů, kteří ho údajně společně založili v roce 1292.

Chiang Mai

Nejstarší chrám Wat Chiang Man (mapa) skrývá velmi vzácnou soškou Buddhy s jeho ostatky, z dalšího, na svahu hory Doi Suthep, je krásný výhled na celé město.

Wat Phra That Doi Suthep

Slouží dobrodruhům jako výchozí bod pro výlety do nedaleké džungle či okolních hor a k návštěvě domorodých kmenů. I když ty nejsou na cizince zvyklí, vítají je přátelsky.

thajská vesnice

Spatříte dlouhé krky i muže v sukních

Na severu je i nejvyšší hora Thajska Doi Inthanon (2 565 m). V minulosti byla nazývána Doi Luang (Velká hora) či Doi Ang Ka (Hora vraního jezera). Dnešní název pochází z roku 1939, kdy byla hora pojmenována na počest Inthawichayanona, posledního krále Chiang Mai.

chrám na hoře Doi Inthanon

Vede k ní lesní silnice z obce Chom Thong (mapa), kde se vybírá mýtné – asi za pohled na vodopád Mae Klang s chrámem. Další je pak na vrcholu.

meditace na Mae Klang

Lákavá je návštěva nejhlubšího kaňonu v Ob Luang (mapa) či krásné jeskyně Tham Lot (mapa), ale zlatým hřebem oblasti jsou dlouhokrké ženy z kmene Padaungů.

Tam už ale na turisty narazíte. Právě kvůli nim totiž obnovily starobylý rituál nasazování mosazných spirál. Těch je různý počet, nosí se už od dětství a utvářejí „labutí šíji“.

ženy z kmene Padaung

Někdo zavítá až do distriktu Mae Sot (mapa), který tvoří státní hranici s Barmou. Tam zase lze pro změnu vidět muže, kteří nosí tradiční barmské sukně. Vypadají ale jinak než známé skotské kilty.

muž v barmské sukni

Comments are closed.