Muzeum Louvre je největší palácový komplex na světě a v návštěvnosti mu v Paříži může konkurovat snad jen Eiffelovka a Montmartre. Leží mezi Place de Concorde a Rue Rivoli a už ve dvanáctém století ho začal stavět Filip II., a to uprostřed lesa na místě loveckého zámečku s názvem Louverie (či Louparie).
Právě po něm má mít Louvre jméno, i když mnozí lingvisté se přiklánějí k odvození od slova leovar či leawer (opevněné místo). Původním záměrem totiž bylo vybudovat obrannou tvrz. Jako první si ji za svou rezidenci zvolil Karel V., sídlem francouzských králů zůstala až do éry Ludvíka XIV. (ten si pro sebe postavil monumentální komplex Versailles).
Tuilerijský palác vyhořel v 19. století
Každý panovník rozšiřoval Louvre o další paláce. Známá intrikánka Kateřina Medicejská dokonce vystavěla jen 500 metrů odsud ještě jeden – Tuilerijský.
Byl spojen s původními, dalo se mezi nimi procházet. Bohužel v roce 1871 vyhořel při bojích s revolucionáři, ti později zpustošili i krásné okolní zahrady, dnes obnovené.
Tehdy byl naposledy spatřen bandita Jean l’écorcheur, který tu úspěšně strašil. Nechala ho zabít právě Kateřina, dělal pro ni špinavou práci a znal její strašlivá tajemství.
Než vydechl naposledy, řekl: „Já se vrátím.“ Astrolog královny pak spatřil jeho ducha, který mu řekl, že Kateřina skoná osamocena v zámku Blois a že palác i s majiteli bude prokletý.
To se splnilo, i proroctví, že když se Jean zjeví v červeném oděvu, přinese zlé zprávy. Jeho siluetu prý viděl Napoleon v noci u Waterloo i Ludvík XVIII. před popravou.
Muzeum vstalo z popela díky Napoleonovi
Francouzští revolucionáři uvažovali i o zboření paláce Louvre jako symbolu nenáviděné monarchie, pak jim došlo, že srovnat ho se zemí by nešlo lehce (navíc se likvidovali mezi sebou).
Nakonec zvítězila myšlenka shromáždit v něm sbírky umění, které z „ideologických důvodů“ obstálo, pro veřejnost bylo muzeum oficiálně otevřeno v roce 1793.
Nicméně spíš chátralo, lidé měli jiné priority, až za Napoleona nastal obrat. Na oslavu vítězství nad Rakouskem postavil Vítězný oblouk a započal rozsáhlou rekonstrukci.
V té pokračovali jeho nástupci, až Napoleon III. Louvre dostavěl a udělal z něj jedno z nejrozsáhlejších muzeí světa. Tvoří ho tři základní budovy – Sully, Denon a Richelieu.
Každá má tři poschodí, je v nich více než 350 000 uměleckých děl slavných malířů i sochařů (Rembrandta, Tiziana, Rubense, Leonarda, Michelangela, Raffaela a další).
Nejstarší částí muzea Louvre je Čtvercové nádvoří (Cour Carrée) obklopené čtyřmi křídly, ty ho uzavírají na sever i východ. Pod ním se nacházejí základy původní pevnosti.
Louvre nabízí víc než jen Monu Lisu
Vše je soustředěno do osmi oddělení – Egyptské starožitnosti, Řecké, etruské a římské starožitnosti, Starožitnosti Blízkého východu, Islámské umění, Malby, Sochy, Dekorativní umění a Grafiky a kresby.
Najdeme tu Chammurapiho zákoník, nejstarší na světě, sarkofág faraona Ramesse III. i starořecké mramorové sochy. Největší zájem je ale o obraz Mony Lisy od Leonarda.
Louvre (mapa) časem praskalo ve švech, tak vznikly první plány na modernizaci a rozšíření, čínsko-americký architekt Ming Pei navrhl nový hlavní vchod, otevřený v roce 1989.
Jednalo se o proslulou skleněnou Grande Pyramide, vysokou necelých 22 metrů a se základnou s délkou hrany přes 35 metrů. Brzy se z ní stala další dominanta obdivovaná hlavně příznivci moderního umění…
