Oranžové víno zažívá vzestup popularity, a to hlavně u konzumentů, co hledají nové a netradiční chutě oblíbeného nápoje. Zatím je ale u nás k mání jen ve vinotékách.
Nejde ovšem o žádnou „módní“ záležitost, oranžové víno se produkuje už přibližně deset tisíc let. Do Gruzie, kde vzniklo, se na jeho výrobu jezdí dívat sommeliéři i gurmáni.
Kvevri zůstávají pod zemí týdny až roky
Tradičně probíhá tak, že vinaři nalijí šťávu z „vlastnonožně“ rozšlapaných hroznů včetně slupek do obřích hliněných nádob (říká se jim kvevri) a nechají macerovat.
Nádoby – mají různý obsah, i několik tisíc litrů – se pak kvůli stálé teplotě zakopou do země. Tam „odpočívají“ týdny, měsíce, někdy i roky, kvůli extrakci látek ze slupek i třapin. Do nádob během tohoto procesu vniká vzduch, místy je jeho přísun ještě regulován. Pomůže totiž vínu získat intenzivnější barvu, chuť a originální strukturu.
V Česku vede Marcinčák
Používají se zásadně bílé odrůdy, jen se někde místo šlapání semelou, je to logicky rychlejší. Víno se nesíří, nepřidávají se žádná aditiva, neprochází jinak běžnou filtrací. Konečné lisování probíhá až po vytažení, vzhledem ke stoupajícímu zájmu se někde používají dřevěné tanky a moderní technologie, ale to se děje spíš mimo Gruzii.
Krásnou barvu oranžových vín, i jejich neobyčejný, lahodný buket objevili také výrobci ve Slovinsku, Itálii, Rakousku, Francii, Španělsku, Chorvatsku a Srbsku. Oranžové víno proniklo taktéž za oceán, dělají ho v Austrálii, JAR a USA, a také do naší domoviny. Asi nejlepší je Rulandské šedé od známého vinaře Marcinčáka, stojí kolem 280 korun.
Kachetie zaujme pohodou a jídlem
Kdo by se ale chtěl podívat na opravdu originální a tradiční výrobu, měl by zamířit do oblasti Kachetie. Ta je navíc považována za nejčlenitější a nejrozmanitější v Gruzii.
Stojí za to se tam pár dní zdržet jen tak. Například podzim, kdy se sklízejí hrozny, je tam nádherný a teplý, do půlky října je slunečno a teploty se pohybují kolem 25 stupňů.
Turisticky je krajina „nepolíbená“. Lze se toulat liduprázdnou přírodou i zajít do nějaké vesničky. Je tu bezpečno, místní jsou přívětiví, ovšem domluva s nimi není snadná. Navíc je tu hodně lacino. Dobrý oběd pod stovku se pořídí skoro všude, snad jen s výjimkou hlavního města Tbilisi, to je ale od hranic Kachetie (mapa) vzdálené několik desítek kilometrů.
Když už jsme „nakousli“ jídlo – je vynikající! Jak husté polévky, které zasytí natolik, že o druhý chod nemusí být zájem, tak chleby plněné různými sýry či slavný šašlik.
Oranžové víno neobsahuje chemii
Pokud jde o víno, dobré se od pěstitelů dá koupit už za 60 Kč za litr! Výběr je pestrý, rovněž červená vína jsou skvělá, i když oranžové víno pro svou exkluzivitu vládne…
Ohromí sytou barvou, což způsobuje dlouhá macerace a zrání v dubových a akátových sudech. Není ale na závadu, když je jen naoranžovělé, ryšavé a někdy až „měděné“. Všechna vína jsou bez chemie. Charakteristické tóny ovoce, sušených květin, oříšků či pomerančů vnímá i laik, chuť je robustní, výrazná, někteří lidé si na ni musí nejdřív zvyknout.
