Maso – a také mléko a z něj vyráběné máslo, jogurt či sýr – z jaka, který žije hlavně ve vysokohorských oblastech Nepálu, Bhútánu a Tibetu, patří mezi nepříliš známé delikatesy. Mimo jiné i proto, že ten původní, jak divoký (Bos mutus), je ohrožený vyhubením.
Řadí se mezi nejmohutnější zvířata na planetě, dorůstá do výšky až přes dva metry a váží tunu. Jeho tělo je dokonale přizpůsobené tvrdým podmínkám, v nichž musel a musí přežívat. Naštěstí se vyskytuje i v domestikované formě, a je to právě maso z jaka domácího (Bos grunniens), které lze ochutnat, nejčastěji v některých místech centrální Asie.
Název pochází z tibetského výrazu gyag a znamená jačí býk. V Tibetu jak divoký přežíval (a ještě místně přežívá) hlavně díky tomu, že místní jakožto buddhisté nezabíjí žádného živého tvora.
V Tibetu vám nabídnou například momo
Původní kuchyně je jinak dost specifická, což je dáno nejvíc tím, že v nadmořské výšce kolem 4 500 metrů, kde se země nachází, toho moc neroste, ať už jde o byliny či koření.
Nejen tibetskou, ale i nepálskou či bhútánskou specialitou je momo, knedlíček plněný masem (jačím, kozím, buvolím, kuřecím či jehněčím), ale existují i vegetariánské variace. Ti, co měli příležitost k degustaci, ho označovali za výjimečnou pochoutku.
Jačí máslo má velmi široké využití
Samice jaka domácího dávají mléko, jež připomíná bůvolí, má nasládlou, voňavou chuť. Obsah tuku se liší podle podmínek a ročního období, může se pohybovat od 6,5 až do 16 %! Mléko má bohaté využití, dělá se z něj čerstvý jogurt, sýr, ale především se stlouká na máslo.
To je pro Tibeťany vyloženě kultovní záležitostí, vyrábějí se z něj dokonce sochy! Obvykle je vystavují na počátku místního nového roku, některé měří až deset metrů.
Jačí máslo se dává i místo oleje do lampiček, specialitou je máslový čaj. Pije se běžně, ale slouží i k vítání hostů.
Příprava je zdlouhavá – čajové lístky se vaří ve vodě půl dne, aby dostaly tmavě hnědou barvu, máslo se přidá až nakonec, stejně tak sůl. Tibeťané ho pijí po malých doušcích vlastně celý den.
Díky vysoké kalorické hodnotě jim také pomáhá přežít (hlavně v zimě) extrémní podmínky, co panují ve vysokých nadmořských výškách. Jačí máslo se běžně používá i na rozpraskané rty.
Steaky z jaka připomínají hovězí
V některých částech Tibetu, ale také v Mongolsku jsou v módě jakési dostihy i další dovednostní soutěže na tomto sice ne úplně posvátném, ale hodně ceněném zvířeti.
Jak bylo řečeno, místní maso moc nejedí, většina jde na vývoz. Chutí připomíná hovězí – až na to, že je o dost tmavší. Steaky z něj jsou pochoutkou, ale v Evropě se moc často nesežene…