Každé velkoměsto má dominantu, obvykle postavenou na nejlépe viditelném místě. Bez některých, jako třeba Eifellovky v Paříži či sochy Ježíše v Riu, si už tyto metropole ani nedokážeme představit. Výjimečná je také socha Panny Marie v metropoli Ekvádoru, Quitu, na dvě stě metrů vysokém kopci Panecillo.

Místo (mapa), jehož vrcholek se nalézá ve výšce 3016 metrů nad mořem, bylo za doby Inků známé jako Yavirac, stál na něm chrám Slunce, úplně celý ze zlata. Tam se každoročně, v den letního slunovratu (21. 6.), shromáždili domorodci. Tančili, zpívali a oslavovali opětovný začátek nadvlády zářícího kotouče na obloze, který byl jejich božstvem.

kopec Panecillo

Tajný vchod dosud nikdo nenašel

Když se to dozvěděli Španělé, pochopitelně na nic nečekali a lačni bohatství vyrazili. Poté, co unavení stanuli na místě, ztuhli zklamáním, nenašli totiž vůbec nic, ani trosky žádné stavby.

Pověst ale říká, že chrám existuje, avšak v podzemí. Spletitá cesta plná smrtích pastí, kterou zná jen zasvěcený, vede ke zlatému trůnu. Podle jedné teorie tam sedí sám nejvyšší bůh Virakoča.

Jiný mýtus hovoří o tom, že chrám postavil poslední Inka Atahualpa (popravený Španěly) pro svou starou matku, aby zůstala věčně živá, a obsluhují ji krásné dívky, které nestárnou.

Pravdu asi nezjistíme, všechny pokusy objevit tajný vchod (pokud tedy existuje) byly marné. Hledače pokladů možná odradila historka, že se zlato na vzduchu změní v kámen.

kopec Panecillo večer

Architekta inspirovala dřevěná soška

Možná i kvůli dalším marným pokusům zoufalých kopáčů byla na vrcholu kopce Panecillo zahájena stavba monumentální sochy – pro změnu jednoho z největších křesťanských symbolů – Panny Marie.

Slavnostně byla otevřena 28. března 1976. Znázorňuje Ježíšovu matku, jak je popsána v biblické knize Zjevení, už po nanebevzetí, s křídly, korunou a na řetěze uvázaným hadem, symbolem Satana.

město Quito

Je i s podstavcem 45 m vysoká, vyrobená ze sedmi tisíc dílů z hliníku. Inspirací pro ni se stala třiceticentimetrová, ze dřeva vyřezaná soška Virgin of Quito od Bernarda de Legardy z roku 1734.

Ta je nyní součástí hlavního oltáře kostela svatého Františka. Architekt Agustín de la Herrán Mantorras si vypůjčil hlavně motiv, obvykle je totiž Panna Marie zobrazena, jak chová Ježíška.

socha Panny Marie

Panecillo má gastronomickou přezdívku

Socha na kopci Panecillo spočívá na neméně výrazném podstavci z betonu obloženého vulkanickými horninami.

vstup do muzea

Uvnitř je malé muzeum, věnované historii stavby i místu, je tu rovněž pamětní deska s citátem z bible.

interiér

Kdo se vydá i v pěkném počasí nahoru, měl by počítat s tím, že tam vane poměrně studený vítr. Odměnou je pohled z vrcholu do čtyř světových stran na město a jeho okolí.

výhled na Quito

Místní přezdívají kopci Panecillo „bageta“, pro jeho údajnou podobnost s tímto pokrmem. Ten se logicky prodává všude v okolí, plněný vším možným, ale z něj se člověk moc nenají.

Ze zdejší gastronomie je hodně oblíbené pečené morče (cuy) a hlavně fanesca – čočková polévka se sušenou treskou, mlékem a četnými druhy fazolí…

pohled na Panecillo z ulice

Comments are closed.