Zájem o asijskou gastronomii je u nás velký a takto zaměřené restaurace bývají mnohdy plné. Najde se ale dost lidí, co jejich pokrmy „okopírovali“ a dělají si je doma. Díky tomu objevili exotická koření i další často používané ingredience, řadí se mezi ně rovněž černý česnek. Mnozí se domnívají, že jde o zvláštní, v Asii vypěstovanou odrůdu, ale mýlí se.
Tmavou barvu má díky melanoidinu
Jedná se o klasický česnek, avšak zpracovaný metodou fermentace. Ta ovšem trvá poměrně dlouho, přibližně měsíc. Palice rostliny projdou nejdřív pečlivým výběrem, pak se umístí do speciálního boxu.
V tomto prostředí jsou vystaveny vyšší teplotě i vlhku, celý proces je dokonale řízený, někde k tomu používají i počítače. Poslední týden celého procesu se česnek už jen chladí a schne. Tímto zpracováním, říká se mu Maillardova reakce, vznikne melanoidin, substance, která zařídí výslednou – spíš tmavohnědou (používá se třeba i u pečiva) než černou – barvu.
Po skončení této fáze získá česnek sladší chuť, měkkou konzistenci (připomíná trochu želé), a co je důležité (hlavně pro dámy a při líbání) – ztratí typické, velmi výrazné až štiplavé aroma.
Těhotné ženy ho doslova opěvují
Další plus je, že takto upravený má téměř dvakrát tolik antioxidantů než syrový, obsahuje i organickou sloučeninu S-allyl cystein, ta pomáhá v prevenci rakoviny a snižuje cholesterol. Černý česnek obsahuje taktéž betakaroten, vitaminy A, B1, B2, B3, B5, B6 a C a minerály – jód, vápník, železo, selen, hořčík, draslík, fosfor, zinek, sodík a mangan.
Je bohatý i na kyselinu listovou, která je klíčová při krvetvorbě a pro nastávající matky má velký význam, konkrétně pro normální růst a vývoj jejich dítěte, tudíž se doporučuje během těhotenství.
Když ho chuťově srovnáme s naším klasickým „paličákem“, silným, typicky nafialovělým, což ho na pohled odlišuje od ostatních, zdá se černý česnek sladký, někomu připomíná melasu, hrozinky, lékořici. V Asii ho ovšem tímto způsobem zpracovávají stovky let, právě jemu vděčí mnohá jejich jídla za netradiční buket, ovšem na topinky či do bramboráku by se rozhodně nehodil.
Černý česnek posiluje imunitu i vitalitu
Pokud jde o zdraví, obě varianty patří mezi výrazné antioxidanty. Posilují imunitní systém, tělo chrání proti bakteriím a virům, pomáhají snižovat hladinu krevního cukru a cholesterolu. Působí proti většině parazitů, podle výzkumu v laboratořích je černý česnek o něco účinnější a pro organismus „víceúčelový“. Je zdrojem energie a osvěžení, ale naopak i uklidňuje.
Pomáhá při dýchacích problémech, není tak „agresivní“ v procesu trávení a fungování vnitřních orgánů. To, že je prospěšný v boji proti nachlazení a virům, je samozřejmé, ale význam má i pro srdce. Vede k vyšší produkci glutathionu, nejsilnějšího antioxidantu, které si tělo dokáže vytvořit. Klinické studie potvrzují zvýšené hodnoty zmíněného S-allyl cysteinu než u klasického česneku.
Tuto organickou sloučeninu najdeme v každém česneku, ale u černého bylo dokázáno, že necelých pět gramů podávaných 6 měsíců u některých jedinců snížilo LDL cholesterol o 5 až 7 %. Probíhají výzkumy, zda a v jakém měřítku může černý česnek působit proti rakovině, ale to, že jde opravdu o „elixír zdraví“, je zcela jisté.
Američané z něj dokonce vyrábějí pivo
K nám se dováží zejména ve vakuově uzavřených sáčcích. Každá hlavička bývá balená zvlášť, jsou i uložené v ozdobných krabičkách, kde jich je větší množství – dvě nebo tři. Vyrábí se hlavně v asijských zemích (mj. v Japonsku, Koreji a Thajsku), ale i v Anglii, Austrálii a v USA, kde z něj dělají pivo!
Pokud jde o cenu, je vysoká. Kilo vyjde na tři až čtyři tisíce korun, což je dáno náročným výrobním procesem, tak dopravou. Pokud se chystáte do Asie, tam je černý česnek o poznání levnější. V lékárnách a v prodejnách se zdravou výživou je k mání i ve formě kapslí – jako doplněk stravy…
