Když v roce 1900 objevil sběrač mořských hub Elias Stadiatos poblíž řeckého ostrova Antikythéra vrak starořímské lodi, nikdo netušil, že tím navždy změnil dějiny. Dva roky poté – mezi sochami a uměleckými předměty – totiž archeolog Spyridon Stais objevil ozubené kolečko a zhruba 70 silně zkorodovaných úlomků. Jednalo se o pozůstatky zařízení, které mělo podobu částečně dřevěné a částečně bronzové bedýnky s jedním ciferníkem na jedné straně a se dvěma na druhé straně.

Jeho stáří se odhaduje na téměř 2200 let

Bylo určeno k zaznamenávání pohybu Slunce a Měsíce a umělo dokonce napodobovat nepravidelnou oběžnou dráhu Měsíce kolem Země. Ale to nebylo všechno.

Složitý mechanismus pracoval i s diferenciálními převody, známými poprvé až v šestnáctém století, a měl – zvlášť na to, co dokázal – překvapivě malé rozměry (33 cm x 17 cm x 9 cm).

Odborníci se na mechanismus hned „vrhli“. Jen místo toho, aby odhalili jeho tajemství, objevovali stále nová, až z toho měli vrásky. Pouze nezvratně zjistili, že vznikl ještě před Kristem, přibližně 100 až 150 let. Ale možná je ještě starší…

To odhalili restaurátoři, co ho pečlivě čistili, bez toho, aniž by porušili jeho strukturu. Logicky ale zase neměli technické znalosti potřebné tomu, aby určili, k čemu tak komplikované zařízení sloužilo.

mechanismus z Antikythéry

Mechanismus fungoval i jako kalendář

Oříšek částečně rozlouskl britský vědec Derek Price. V roce 1959 vydal v časopise Scientific American hypotetický článek Starořecký počítač, v němž shrnul hodně z jeho funkcí.

Výzkum poté rozšířil v roce 1971. Díky rentgenu a gama záření odhalil vnitřní strukturu torza zkamenělého přístroje, který sloužil současně i jako kalendář.

Tím se o celá tisíciletí posunulo datum vzniku prvního analogového počítače! Na Priceův výzkum o čtyři roky později navázal britský konstruktér orlojů John Gleave, jenž se odhodlal k vytvoření repliky přístroje.

Antikythéra

Obsahoval celkem 37 ozubených koleček

Mnohem přesnější ale byla rekonstrukce z roku 1993, kterou provedli počítačový expert Allan George Bromley a hodinář Frank Percival.

Fascinující byla miniaturizace i otáčení nevídaně přesných, ručně dělaných 37 koleček uvnitř rafinovaného a složitého kalendáře. Podobné se jinak objevily až v osmnáctém století!

Vědci se neubránili úžasu, firma X-Tek pro ně proto vyrobila speciální tomograf, vážící 12 tun! Je docela humorný nepoměr, kdy záhadu malého mechanismu měl rozlousknout obří stroj. Ten ovšem odhalil i další funkce, třeba schopnost určit den, kdy dojde k zatmění Měsíce a Slunce.

V rozluštěném textu se díky moderním technologiím podařilo zjistit, že mechanismus předvídal také jeho barvu, zřejmě byla určitým znamením či signálem pro astronomy či astrology.

rekonstrukce vzhledu

Podobných přístrojů kdysi existovalo víc

Mechanismus z Antikythéry, jak bývá nazýván, si rafinovaně poradil i s přestupným rokem, který v době vzniku neexistoval, zavedl ho až Julius Caesar.

Byl zřejmě poháněn klikou, zobrazoval roční období, zvěrokruh, pohyb hvězd. Ale i planet, určitě Venuše a Merkuru, možná všech! Nešlo ovšem o unikát, na to byl příliš sofistikovaný. Kdo ho vytvořil, musel mít praxi, navíc se o podobném zařízení zmínil i Cicero. A nebyl jediný…

Další generace už asi neznaly účel těchto mechanismů, kvůli bronzu je roztavily, proto jich nezůstalo víc. Vědci tvrdí, že šlo o starověký tablet, jen se nedal naprogramovat na takové úrovni jako dnes. Dále se domnívají, že byl vyroben na ostrově Rhodos. Mimochodem – k vidění je v Národním archeologickém muzeu v Athénách

převodové ústrojí

Comments are closed.