Srí Lanka je díky nádherné přírodě, plné exotických druhů rostlin či květin, čistých a nepřeplněných pláží, kde lze i na podzim a v zimě chytat bronz, cílem mnoha turistů. A kromě nich i snílků, následujících Arthura C. Clarka, britského vizionáře a spisovatele. Ten už v roce 1945, kdy byla astronautika v plenkách, vynalezl princip geostacionární družice! Clarke se na Srí Lance usadil, aby se pokusil objasnit původ dávných civilizací s vyspělou inteligencí, což se mu bohužel nepovedlo. Stále tedy zůstává záhadou, jak vznikly nebo kde se tu vzaly. Hojně sem míří příznivci památek a buddhismu. Častým cílem je město Dambulla.
Leží 148 km na východ od metropole ostrova, Kolomba (mapa). Jen tak mimochodem – se slavným detektivem nemá nic společného.
V přírodní galerii spatříte desítky výjevů
Dominantou města Dambulla je obrovská socha zlatého Buddhy na chrámu, ta ale pochází až z roku 2000. Cílem nejspíš bylo přilákat turisty do pěti skalních jeskyní, v minulosti používaných k bohoslužbám.
Sloužily jako přírodní chrámy k uctění Buddhy, původem urozeného prince, který opustil svět blahobytu, vydal se hledat duchovní cestu k osvícení, aby nakonec dosáhl vytoužené nirvány.
Sluje se nacházejí asi 150 metrů vysoko. Údaje o stáří se liší, pohybují se v rozmezí od prvního až do třetího století před Kristem. Nástěnnými malbami byly vyzdobeny až v osmnáctém a devatenáctém století. Nejčastěji je pochopitelně zpodobněn Buddha a jeho život, různých výjevů s ním zde najdeme na 150. Často se týkají svodů, těmi ho chtěli zlí démoni i bozi bezúspěšně svést z pravé cesty.
Najdeme zde ale i vyobrazení mnoha srílanských králů, pradávných bohů, o nichž často vůbec nic nevíme, i významných událostí ze života obyvatel. V podstatě jde o velkou jeskynní galerii.
Zdejší opice mají nekalé úmysly
Cesta vede po točitém schodišti a z vrcholu kopce je krásný výhled do krajiny. Když se vydaří počasí, je vidět další hodně navštěvované místo – hora Sigiriya (v překladu Lví skála).
Podle zbytků staveb zde stál areál s vyspělou technikou, architekturou, ale i hydraulickou technologií. Další záhadou je, proč se všude vyskytuje lev, je i ve starém názvu země – Cejlon. „Král zvířat“ tu totiž nikdy nežil. Jak je možné, že prastaří obyvatelé o něm věděli a znali jeho podobu?
V současnosti jsou pro turisty největším nebezpečím opice, nikoliv však fyzickým. Mají v oblibě krást vše, na co narazí. Včetně bot (s těmi je vstup zakázán, takže je lepší dát si je do batohu). Jen tak na okraj – stejně nepřípustná jsou odhalená ramena a kolena, s tím je třeba počítat.
V noci se Dambulla promění v město duchů
I když má Dambulla asi šedesát tisíc obyvatel a přes den „přetéká“ turisty, po setmění je tu pusto a prázdno. Na většině míst navíc chybí veřejné osvětlení, takže za delší návštěvu nestojí.
I proto, že zmíněné přístupné jeskyně (v areálu Rajamaha Viharaya jich je dalších osmdesát, jen v nich není nic zajímavého) jsou i přes bohatou výzdobu malé, dají se v klidu projít za den. Prohlídka často navazuje na zmíněný skalní chrám Sigiriya, nejpůsobivější geologický útvar v zemi, o jehož vzniku a účelu koluje řada mýtů – mělo jít o královský palác, klášter či poustevnu.
Zřejmě platí první možnost, na vrcholu skály jsou totiž zahrady i základy budov. A pro mnichy by asi představovaly pokušení fresky (bylo jich přes 500, zůstalo 22) vnadných žen…