Skutečnost, že se v mnoha církevních svatostáncích pěstuje víno, je všeobecně známá. V těch anglických dokonce vyrábějí whisky, jež vznikla na popud krále Jakuba IV. v opatství Saint Andrew’s. V sousedním Rakousku však mniši zašli ještě mnohem dál! Na území tohoto státu snad neexistuje klášter, jenž by neměl nějakou gastronomickou specialitu, na kterou láká i čistě ateistické turisty.
Zda jich je víc než těch, co přijíždějí především za duchovními zážitky či obdivovat architekturu starých staveb, je těžké říci, ale specialit je opravdu hodně a různých.
St. Lambrecht je proslulý jelením salámem
Všechny mají jednu věc společnou. Jde o čistě přírodní produkty a většina se vyrábí nikoliv léta, ale staletí, jako třeba dort podle původního receptu z roku 1401, z benediktinského opatství Göttweig (mapa, viz úvodní snímek).
Stejnému řádu patří klášter St. Lambrecht (mapa). Proslavil ho svými obrazy neznámý malíř, kterému se podle jeho díla říká Mistr votivního oltáře, ale také vynikající jelení salám.
Pro lyžaře má návštěva tohoto místa i další význam. Poté, co se nasytí duchovními i chuťovými zážitky, mohou navštívit nedaleké sjezdové či běžecké tratě a tam pro změnu udělat něco pro tělo…
Běžným sortimentem v obchodech patřících pod církevní svatostánky bývají vlastnoručně vyrobené marmelády ze zaručeně čerstvého ovoce nebo přírodní šťávy, obvykle jablečné.
Schlierbach láká milovníky kvalitního sýra
U Lince najdeme sídlo z roku 819, dnes patřící augustiniánům. Je pojmenované po svatém Florianovi, patronovi hasičů, a peče se tam křupavý kanovnický chléb. Pokud jsme u pečiva, častým sortimentem mnoha klášterů jsou už z dálky vonící perníky. Liší se sice chutí a asi i recepturou, ale jedno mají společné – chutnají výtečně!
Přestože Rakušané nejsou takoví neznabozi jako my, i u nich se stane, že město, původně známé díky církevnímu komplexu, jako například Schlierbach (mapa), asi 60 km od Lince, se proslaví úplně jinak.
Víc než výstavní barokní kostel je totiž navštěvovaná výrobna sýrů, kde se už od roku 1924 bez přerušení produkuje povrchově zrající, měkký sýr s vybraným buketem i vůní. Také jde rychle na odbyt! V místním obchodě pomalu ani nestačí doplňovat zásoby, zvlášť o víkendech. I zde se vyplatí „přibalit“ lyže, hodinku od Lince je známé středisko Hinterstoder.
V Melku si pošmáknete na úžasném dortu
Najdou se i takové rakouské kláštery, které lákají příznivce kultury. Jedním z nich je klášter v Melku (mapa), odkud pocházel mnich Adso, klíčová postava proslaveného a dnes už kultovního románu a filmu Jméno růže.
Místní specialitou, kterou ke kávě ochutná asi každý, je výtečný ořechový, čokoládou politý dort, plněný marmeládou z bezinek, pojmenovaný po u nás neznámém svatém Kolomanovi.
Ten je od roku 1244 patronem nejen města (které prý bylo díky němu jako jediné chráněno před epidemií moru v roce 1713), uctíván je i v celém Dolním Rakousku. Každého, kdo tuto sladkou lahůdku ochutná, pak může hřát i pocit, že 10 % z prodeje je určeno na charitativní projekt, který slouží k pomoci rumunským dětem žijícím na ulicích.
O tom, že církevní kuchyně byly proslulé, svědčí názvy pokrmů – františkánské nudle, kapucín, kardinálské řezy, karmelitánský dort, kacířská polévka, svatomartinská husa či vánoční štola.
Rakouské kláštery nabízejí i prvotřídní víno
Nelze opomenout víno. Vynikající se pěstuje poblíž kláštera Herzogenburg (mapa) ve Wielandsthalu, v údolí Traisental. Konají se tu pravidelné ochutnávky, ty mají skutečně dlouhou historii. Podle nálezu vínovice staré 4 000 let je nejstarší vinařskou oblastí v Rakousku. Benediktini v Altenbergu (mapa) se pak chlubí největšími sklepy v kraji, Limberg am Manhartsberg zase pálenkou.
