Existuje spousta kulinářských pochoutek, ale těžko najdeme takovou, co by měla svůj svátek, jako je Národní den Sacherova dortu. Ten se slaví v Rakousku každoročně 5. prosince!
I když existuje řada různých receptů na tuto sladkou specialitu, jde pouze o spekulace. Ani po 185 letech usilovného snažení všech cukrářů světa se rodinné tajemství nepodařilo odhalit. Dokonce ani žádný doma upečený se nikdy nevyrovná tomu pravému a jedinému, podávanému dodnes v luxusní kavárně v přízemí hotelu Sacher (mapa) ve vídeňském Starém městě naproti Státní opeře.
Na originálu si pochutnali také Carreras s Domingem
Seznam osobností, které hotel Sacher navštívily, je pestrý – od hlav států (císař František Josef I., královna Alžběta, monacký princ Rainier III. a jeho choť Grace Kelly, J. F. Kennedy) přes slavné zpěváky (José Carreras, Plácido Domingo) až po dirigenty (Herbert von Karajan, Leonard Bernstein). 31. března 1969 zde John Lennon a Yoko Ono představili mírovou kampaň Bagism.
Za vším stál kníže Metternich, který v roce 1832 hostil ve svém sídle vybranou společnost, včetně dam, a dal svému šéfkuchaři za úkol upéct obzvlášť dobré a sladké zákusky. Jenže ten jak na potvoru onemocněl a musel zakázku předat svému nejnadanějšímu učni, teprve šestnáctiletému Franzi Sacherovi (1816–1907), který si poradil nad očekávání dobře.
Dezert zdokonalil syn Eduard
Dodnes se vedou spory, zda byl recept jen z jeho hlavy, či ho našel v nějaké staré kuchařce a upravil po svém, ale to už je úplně jedno. Hostům dort zachutnal a kníže byl spokojen. Přesto se proslavil až mnohem později, kdy jeho syna Eduarda (1843–1892), pokračovatele rodinné tradice, napadlo vylepšit ho čokoládovou polevou a meruňkovou marmeládou.
Dort nejdřív prodával v cukrárně císařského dvorního pekaře a cukráře Demela, kde se vyučil, ale v roce 1876 se osamostatnil, když přestavěl starý hotel a nazval ho svým jménem. Jeho součástí byla pochopitelně i restaurace, velmi navštěvovaná společenskou smetánkou s vybranými jazýčky, které dovedly ocenit neopakovatelnou chuť Sacher dortu.
Sacher dort rozváží i zásilková služba
Od té doby je jednou z nejznámějších kulinářských specialit Vídně. Jak bylo řečeno, originální receptura je přísně tajná, ví se sice přibližné složení, ale ne vzájemný poměr ingrediencí. Právě ten hraje klíčovou roli, což zcela určitě potvrdí každý, kdo ochutnal originál a srovnal jeho chuť s tím, co nabízejí naše cukrárny. Často bývá spíš suchý, ne šťavnatý.
Také šlehačka patří zásadně vedle něj, ne navrch, jak je zvykem, a pořádná porce, ne malinký kopeček. Ti, kdo jsou líní, nebo nemají čas dojet do Vídně, mohou využít zásilkovou službu. Ta ho expeduje v dřevěných kazetách, vyrábí se v šesti velikostech. Nejmenší Sacher má šest, největší dvaadvacet centimetrů, ten vyjde na 41 eur. Ročně se jich rozveze po světě asi 360 000.
Kdo si chce Sacher dort připravit doma, musí počítat s tím, že mu to zabere klidně i celý den. Navíc, aby se všechny ingredience spojily (a že jich je), musí se nechat přes noc „odpočívat“. Na internetu sice najdeme řadu „zaručeně pravých“ receptů, ale výsledek není obvykle valný. Některé doporučují přidat do těsta „rum“ tuzemák, který určitě jeho zcela součástí není…
