Španělsko je země zaslíbená turistům. Nabízí celou řadu možností koupání v moři a opalování na plážích i mnoho zajímavostí. Kromě památek ze všech možných dob, slohů i kultur cestovatele lákají neobvyklé přírodní úkazy, například unikátní krasová jeskyně El Soplao v pohoří Sierra de Arnero.
Najdeme ji 540 metrů vysoko v kopcích (mapa) u Biskajského zálivu, na jejichž svazích se nerušeně pasou kozy, krávy i koně. Nedaleko jsou oblíbené pláže, rozprostírající se na pobřeží Atlantiku.
Původně se jednalo o zinkové doly
Okolí tvoří půvabná údolí, tiché lesy, ale i malebné vesničky s kamennými bílými domy na úbočích, kde si lze odpočinout a v mnoha i svlažit hrdlo douškem výtečného vína. Na rozdíl od jeskyní objevených náhodou tyto sloužily už od poloviny devatenáctého století jako důl na zinek. Šachty mají, neznámo proč, ženská jména – Clara, La Isidra, La Maestra.
V roce 1979 byl důl vytěžen a uzavřen, což brzy vedlo k tomu, že místo horníků do něj vtrhli kšeftaři, začali ulamovat desítky tisíc let staré krápníky a prodávat je na tržištích i na internetu.
Turisté smějí dovnitř od roku 2005
Naštěstí Francisco Javier López Marcano, syn jednoho ze zdejších horníků, brzy vypracoval projekt na záchranu jeskyní. Bylo mu jasné, že za pár let by v nich zbyla jen hlušina. Hlavně prozkoumal všechny důlní prostory, tedy i ty nevyužívané, a přišel na to, že jeskyně se rozkládají ve dvou patrech (důl jich měl jinak sedm a bylo v něm třicet kilometrů chodeb).
Po letech tvrdé práce s pomocí dobrovolníků i odborníků byla El Soplao zpřístupněna veřejnosti, a to 1. července 2005. Název je hornickým termínem pro vítaný závan vzduchu zvenku do šachet a dolů.
Za všechno může voda a oxid uhličitý
Za nádherou přírodní „výzdoby“ i jejím samotným vznikem stojí voda. V ní se rozpouštěl oxid uhličitý z atmosféry nebo půdního vzduchu, působil jako slabá kyselina a tím skály rozpouštěl. Díky tomu, že byly z vápence, vznikaly krasové útvary, které dnes návštěvníci obdivují. Zatím jen v jedné jeskyni, jež měří kolem 18 km. Přístupné jsou čtyři kilometry, celková délka prohlídky však zahrnuje 6 km.
Na rozdíl od jiných jeskyní tu nekolují vymyšlené báchorky o výskytu strašidel, skrytých starodávných pokladech či nadpřirozených úkazech, všechno je jen dílem matky přírody. To možná El Soplao trochu ubírá na tajuplnosti, ale rozhodně ne na kráse.
Vstupné do jeskyně El Soplao vyjde na tři stovky
Úchvatná jsou rovněž jezírka, hluboká pár centimetrů, která díky odrážejícím se krápníkům budí dojem, že jde o hluboké propasti. I když se jedna z galerií (hlavních je sedm) jmenuje Duchů, je to jen kvůli tomu, že velké bílé krápníky na konci odpovídají představám, které máme o těchto neživých bytostech.
Jeskyně El Soplao je snadno dostupná ze Santanderu (mapa), metropole Kantábrie, odkud to k ní trvá půl až tři čtvrtě hodiny. Vstupné činí 12 eur, kromě letních prázdnin je v pondělí uzavřená.
