Mezi nejkontroverznější jídla světa patří kutti pi. V Indii a Velké Británii je dokonce pod tlakem veřejnosti zakázané. Právě „spojenou silou“ těchto dvou zemí netradiční pokrm zřejmě vznikl. Jeho příprava nese všechny typické znaky indické kuchyně, ale nápad patrně pochází z Anglie. Hlavně v průběhu devatenáctého století tam totiž bylo prodáváno tzv. slink meat. Volně přeloženo to znamená nedonošené maso, což ho dokonale a přesně vystihuje.

Milovníci zvířat a lidé disponující slabým žaludkem by raději ve čtení dál pokračovat neměli. Vyrábí se z nenarozených plodů březích zvířat, která z nějakého důvodu skončila na jatkách. Možná se právě příznivci této „pochoutky“ zasloužili o její přenesení do Indie, kde je známo, že tamní řezníci nikdy nic nevyhazují. V kádích na trhu najdeme kozlí hlavy, paznehty, střeva. Své kupce si najdou i mozečky zvířat či nasekané kosti. Ale zpět ke kutti pi.

Jedná se o pokrm typu kari

Z lůna poražené kozy (krávy jsou v Indii posvátné, ale v Anglii ne) se vyřízne plod. Musí být pochopitelně už větší, aby na něm bylo alespoň nějaké maso. To se pak nekrájí, ale zpracuje v celku, tepelná úprava se postará o to, aby bylo jemné, místy až krémovité.

Protože kosti těchto v podstatě zárodků nejsou navzájem spojené, jsou měkké a dají se snadno rozkousat. Maso (chuťově prý nejvíc připomíná drůbeží játra) se tak připraví lehce. Jinak k němu patří všechno, co ke každému jinému jídlu spadajícímu do kategorie kari – cibulka, zelené papričky, rajčata, česnek, zázvor, koriandr a pochopitelně kurkuma, která tvoří jeho základ.

Kutti pi se vyrábí z nenarozených plodů.

Dříve si na něm pochutnávali chudí lidé

Pod tlakem veřejného mínění, zburcovaným ochránci zvířat, restaurace přestaly pokrm kutti pi (někdy se používá i označení – karri kutti pi) nabízet asi tak od druhé poloviny minulého století, za kontroverzní byl považován už dřív. To ovšem neznamená, že se přestal vařit, naopak. Dřív konzumovala kutti pi hlavně chudina, vděčná za cokoli, co se dalo alespoň trochu jíst, dnes je exotickou delikatesou.

Nabízí se v soukromých a utajených klubech pro společenskou smetánku, co si zakládá na tom, že ochutnala netradiční jídlo (stejně, bohužel, dopadá i hodně ohrožených druhů zvěře). Časem se ovšem vynořily různé pověry, takže se kutti pi vaří i v mnoha indických rodinách, co znají správného řezníka. Ti na venkově nic netuší o proslulosti tohoto masa a rádi se ho zbaví.

Má kutti pi zázračné účinky?

Často si ho dopřávají těhotné ženy. Doufají, že právě snědením plodu jiného živočicha posílí vývoj svého vlastního. A ty, co mají problémy s otěhotněním, spoléhají na jeho léčivou sílu. Nejsou ale samy. V „zázračné“ účinky pevně věří hlavně lidé s tuberkulózou a křivicí páteře a zaklínají se jmény všech, kterým konzumace kutti pi údajně pomohla. Pokrm si prý pochvalují i ti, co trpí chronickými bolestmi zad.

Pro zahraničního turistu jsou možnosti ochutnat tuto „delikatesu“ dost omezené, prodává se sice i v Dillí na tržnici, ale pokoutně. Jediným řešením je najmout si domorodého průvodce, který ho zavede do „tajné“ společnosti nebo maso někde sežene, aby si ho upravil sám. V obou případech se finančně dost „prohne“.

Comments are closed.