Muzeum Bardo v Tunisu (u slavného Kartága, které Římané po dobytí téměř srovnali se zemí) patřilo kdysi k nejnavštěvovanějším na světě. Není divu – po Egyptském muzeu v Káhiře je druhé největší v Africe, díky rozsáhlým sbírkám z různých dob asi nejzajímavější z celého Středomoří. Bohužel stačil den, aby se vše změnilo.
Ve středu 18. března 2015 došlo k teroristickému útoku, který stál život 22 lidí. Pochopitelně převážně z řad turistů, kteří se mu poté začali vyhýbat, i přes všechna okamžitě přijatá bezpečnostní opatření.
Útočníci se už dovnitř nedostanou
Byly vybudovány zátarasy, každé auto (včetně podvozku) pečlivě prohledávají policisté, u vchodu stojí nekompromisní ozbrojená ochranka, je nutné projít detektorem kovu.
I když bojovníci Islámského státu s oblibou ničí památky jiných náboženství, v tomto případě se to naštěstí nestalo, zbylo jen několik děr po kulkách jako memento tragické události.
Vzhledem k mnoha dalším atentátům ve světě se sice na masakr už pozapomnělo, přesto je návštěvnost výrazně menší. Nedosahuje ani 200 000 lidí ročně, před lety chodilo až 3x víc.
Nechybí ani keramika, nábytek a skalní rytiny
Muzeum Bardo (mapa) se nachází v honosném paláci, postaveném jako venkovské sídlo pro tuniského prince. Veřejnosti slouží od května 1888.
Sbírky zabírají tři patra a třicet čtyři výstavních sálů, tematicky rozdělených do šesti oddělení z různých dob. Jsou tu římské sochy, starožitnosti ze starověkého Řecka i islámského období.
Mnohem starší je kolekce neolitické keramiky, impozantní skalní rytiny, najdeme tu i obrazy koní, vyřezávaný, malovaný nábytek, elegantní měděné konvice na čaj či moderní šperky.
Bardo zaujme i zdobenými stropy
Málokde se povede shromáždit předměty, které od sebe dělí možná až deset tisíc let. Perlou muzea Bardo v hlavním městě Tuniska jsou antické mozaiky či jejich fragmenty, jejich počet je obdivuhodný.
Navíc na rozdíl od ostatních nebyly restaurovány, ani sestavovány dohromady z jednotlivých dílů, ale ponechány ve stejném stavu, v jakém byly nalezeny, a to kvůli zachování autenticity.
Raritou je mozaika znázorňující triumf boha moří Neptuna (největší nástěnná mozaika na světě) a další, sice menší, ale cenná v tom, že jde o jediný známý portrét slavného básníka Vergilia.
Nevšední pohled skýtají bohatě zdobené stropy. Vznikly netradičně tak, že se nejprve vylily maltou, a poté se do ní vytesávaly požadované výjevy či ornamenty.
Za návštěvu stojí také Sidi Bou Said
Agentury, které organizují návštěvu muzea Bardo, obvykle přidají jako bonus návštěvu nedalekého městečka Sidi Bou Said (mapa) s malými modrobílými domky postavenými na skále.
V přístavu je i menší pláž, takže se po uměleckém zážitku lze svlažit v moři. Starší generaci možná budou některá místa povědomá, natáčel se tu totiž kultovní film Angelika a sultán.
Hodně lidí volí k poznávání památek jarní měsíce, kdy ještě nikde nejsou davy, tady se jim to určitě vyplatí. Teploty se pohybují kolem příjemných 17 až 20 stupňů, přes oběd i víc.
V tomto období na stráních kvetou pomerančovníky a vše kolem se zelená. Ve městě je rovněž řada kavárniček, kde si lze objednat chutný a tradiční zelený čaj s mátou a piniovými oříšky.
