Podle řeckých mýtů ostrov Patmos původně ležel na dně moře a byl vidět, jen když ho Seléné, bohyně Měsíce, ozářila stříbřitým jasem. Tak ho spatřila Artemis, která se do něj zamilovala. Požádala Dia, svého božského otce, aby přemluvil Poseidona, a ten ho propustil ze své říše. Díky tomu se vynořil nad hladinu a bůh Slunce Hélios jej vysušil životodárnými paprsky.
Lysohlávky a pohoda sem přilákaly hippies
Původní jméno ostrova bylo Letois, podle Atremidiny matky Létó, stal se domovem Kárů, záhadného národa. Ten připlul nejspíš z Halikarnassu, kde se nacházelo mauzoleum patřící mezi sedm divů světa. Pak Patmos objevili křesťané, stal se pro ně jeden čas hned po Jeruzalému druhým nejposvátnějším místem. Na rozdíl od mnišského státu Athos na Chalkidiki, kam se smí jen s povolením, je volně přístupný.
Ovšem od doby, co zde našli přechodné útočiště příslušníci hippies (i kvůli velkému výskytu lysohlávek), jsou místní mniši opatrní. Nestojí příliš o to, aby se zde turisté houfně ubytovávali. Nicméně krátké pobyty i výlety tolerují. Proč je pro ně Patmos (mapa) tak důležitý?
V jeskyni ležící mezi přístavem Skala a starobylou Chorou s opevněným klášterem našel azyl apoštol Jan. Uchýlil se sem před krutovládou císaře Domiciána a měl tu děsivé zjevení, kde je poprvé zmíněn Armagedon, místo, kde má dojít k finální bitvě mezi Bohem a Satanem.
Objevují se v něm i čtyři jezdci z Apokalypsy s obrovskou mocí zahubit čtvrtinu země mečem, hladem, morem a dravými šelmami. Je tu také poprvé zmíněno číslo Antikrista – 666. Jeskyně, kde měl apoštol sen, existuje dodnes, dokonce v nezměněné podobě, včetně výstupku, kde spával.
Voní tady květiny i kadidlo
Později byl kolem ní postaven klášter Apokalypsy a do vnitřku byla přistavěna kaple. Nese jméno svaté Anny, je nejstarší stavbou celého komplexu. Ten je jakoby schoulený uprostřed svahu, nad ním svítí bílý klášter Ioannis Theologos a jeho mohutné hradby – ve výšce 240 m. Ještě dřív, než se návštěvníci (jezdí sem na výlet z ostrovů Samos či Kos) vylodí v přístavu Skala, který je součástí největšího města ostrova, cítí, jak se mísí vůně květin s vůní kadidla, vycházející z kostelů.
I když se mniši světskému životu vyhýbají, Patmos z něčeho žít musí a Skala je pro to ideální. Je tu spousta supermarketů, obchodů se suvenýry, restaurací, penzionů, kaváren, barů. Nabízí ubytování v penzionech, hlavně pro ty, kdo chtějí detailně prozkoumat poutní místo řecké ortodoxní církve.
Patmos přitahuje také gurmány
Dalším pro ně významným klášterem je Panagia Kumana. Má hodně daleko do obvyklé ponurosti svatostánků, spíš připomíná pestrou botanickou a zároveň zoologickou zahradu, najdeme tu spoustu cizokrajných ptáků i menších zvířat.
Patmos ale není jen pro věřící. Jezdí sem často ti, co si chtějí odpočinout od přeplněných pláží (na těch místních to určitě nehrozí) i přepychu luxusních hotelů a žít prostě jako kdysi. Kdo se vydá na procházku krásnou, místy kopcovitou krajinou, převážně vulkanického původu, narazí i na skromné a pochopitelně čistě bílé venkovské baráčky, často s tavernou nabízející víno i občerstvení. Vyhlášená je ta v zátoce Lambi, kde lze ochutnat místní specialitu – pečenou kozu.
