Pouhých pár desítek kilometrů od českých hranic leží v Bavorsku Francké Švýcarsko, které bývá nazýváno krajem hradů, jeskyní a mlýnů. A věřte, že za návštěvu stojí i v období Velikonoc. Právě odtud totiž pochází starý bavorský velikonoční zvyk – zdobení kašen.
Osterbrunnen se týká také studánek
Říkají mu Osterbrunnen (tedy velikonoční kašna), a je to podívaná, která stojí za to. Název je trefný, neboť kašny několika set obcí a měst zhruba týden před velikonočními svátky ozdobí tisíce kraslic. Ty jsou navěšené na smrkových větvičkách, jež jsou dokonale upevněné na důmyslně propletených drátech, díky čemuž tvoří zajímavě a malebně propojené oblouky. Ale zdaleka nejde jen o kašny, zelené věnce a girlandy s kraslicemi najdete i u mnohých studánek a pramenů.
Nejzdobnější kašnou bývá ta v Bieberbachu (mapa), o Velikonocích na ní visí více než deset tisíc kraslic z kachních, husích a slepičích vajec. A jde vskutku o pestrou podívanou, některé kraslice jsou dokonce zdobené velice rafinovaně. Jsou třeba rozpůlené a s kuřátkem uvnitř. Takové u nás nejspíš nespatříte. Bieberbach už byl také zapsán do Guinnessovy knihy rekordů v kategorii Největší velikonoční kašna na světě.
V současnosti zdobí mnohé kašny umělá hmota
Na ozdobení jedné kašny se jinak v průměru spotřebuje kolem 2 000 kraslic, které ale jsou už z valné většiny plastové. Důvod je prostý, umělohmotná vajíčka se tak snadno nerozbijí a také nejsou tak častým terčem zlodějů.
Co vlastně stojí za vznikem tohoto, pro nás netradičního, velikonočního zvyku? Podle historiků chtěli obyvatelé měst ve Franckém Švýcarsku zdůraznit symboliku a význam vody. S modernizací a příchodem kanalizace dávná tradice téměř zanikla, jenže v šedesátých letech minulého století se začali občané regionu ke zdobení kašen o Velikonocích vracet. Chcete-li velikonoční kašny vidět a obdivovat na vlastní oči, vydejte se na výlet nebo na zájezd do Bavorska!
