Veliko Tarnovo (do roku 1965 pouze Tarnovo) bylo ve zlaté éře bulharského carství hlavním městem a zůstalo jím až do roku 1393, kdy bylo po tříměsíčním obléhání dobyto a vypleněno Turky. Ruiny carského paláce, starého patriarchálního chrámu a znovu vybudovaná pevnost Tsarevets na stejnojmenném kopci (česky Carevec) jsou němými svědky slávy této kdysi jedné z nejmocnějších říší světa.
Město leží přibližně 40 kilometrů severně od pohoří Stara Planina na čtyřech kopcích, Světa gora, Trapezica, Orlov vrch a Tsarevets neboli Carevec (mapa), ty od sebe vzájemně oddělují meandry řeky Jantra.
Původní stavba měla neuvěřitelně silné zdi
Dnes je Veliko Tarnovo uznávaným živým symbolem bulharské státnosti, navíc jde o jedno z nejhezčích měst v zemi. Proto sem míří hodně turistů, i když leží daleko od proslulých pláží, ve vnitrozemí. Strmé svahy, místy dosahující až dvousetmetrové výšky, ohromí monumentálností, ovšem ani střední část s malými domy, terasovitě těsně nakupenými vedle sebe na svazích, nepostrádá půvab.
Historie města sahá až do pradávných dob, ale svůj význam nalezlo Veliko Tarnovo poté, co se v roce 1185 dva bratři bojaři, Petr a Asen, rozhodli osvobodit zemi od byzantské nadvlády. Petr se stal carem a zřejmě on začal na obranu před nepřáteli stavět pevnost Tsarevets. Síla hradeb a zdí byla úctyhodná, měřily až 12 metrů a tlusté byly 10 metrů.
Dovnitř vedly tři vchody, hlavní je v nejvýchodnější části kopce, další pak na severu a jihu. I díky dobře zvolené architektonické strategii ji Turci navzdory své převaze dobývali tak dlouho. Ačkoliv měla pevnost Tsarevets obranný účel, bylo myšleno rovněž na reprezentativní účely a pohodlí vládců. Uvnitř se nacházel trůnní sál, kostel a nákladně zařízené královské komnaty.
Rekonstrukce se krapet protáhla
Turci poté, co po lítém boji přece jen vyhráli, naštvaně celý komplex Tsarevets vypálili, takže z původní stavby moc nezbylo, jen na severní straně leží zbytky kláštera z třináctého století. Podél východních stěn se dochovaly zbytky dalšího, ještě o tisíc let staršího, dva kostely a také pozůstatky obrovského trůnu (cca 30 m x 10 m) s římskými sloupy. Ty byly pravděpodobně přenesené z nedaleké Nikopole.
Je tu i stále využívaný moderní zvon. Pravoslavná katedrála svatého Nanebevzetí Božího byla sice zničena, ale už delší dobu znovu stojí. V roce 1930 se totiž rozhodlo o obnově pevnosti Tsarevets a její rekonstrukci do co možná nejvěrohodnějšího stavu, avšak práce byly zahájeny až v roce 1978 a dokončeny o tři léta později.
Veliko Tarnovo nabízí nejen Tsarevets
Staronová podoba byla předána veřejnosti v roce 1981, u příležitosti 1300. výročí založení bulharského státu. Ještě předtím, s ohledem na tradice, se tady odehrály další slavnostní chvíle. Ne už v pevnosti, ale ve městě. Po konci rusko-turecké války zde byla v dubnu roku 1879 přijata první ústava a v říjnu 1908 tu byla vyhlášena úplná nezávislost Bulharska na Istanbulu.
I když, jak bylo řečeno, neleží Veliko Tarnovo u moře, vyplatí se zcela určitě udělat si k němu jednodenní výlet. Je to sem například z Varny jen něco málo přes 200 kilometrů. Turci sice zničili hodně, ale nechali stát více než 400 domů a také osmnáct kostelů, je zde zmíněná pevnost Tsarevets, navíc si město, respektive jeho centrum, stále zachovává svůj historický šmrnc…
