Jarní měsíce jsou jako stvořené pro jednodenní či víkendové výlety. Hodně turistů vyhledává neznámá, raritní a přitom snadno dostupná místa, jedním z nich je Bledowská poušť u obce Chechlo v Polsku. Je to sem z Prahy asi 500 km, takže je vhodné vyjet brzy ráno, aby bylo dost času si největší poušť ve střední Evropě (je 8,5 km dlouhá a 3,5 km široká) v klidu celou projít. A nejen ji.

Nedaleký zámek nadchnul i kapelu Iron Maiden

Poblíž, asi čtvrt hodiny jízdy, leží tajemné ruiny zámku Ogrodzieniec (mapa), první „verze“ opevnění pochází už z roku 1241. V roce 1655 se zde usadili švédští dobyvatelé, kteří ho dost poničili. Jednu část zapálili, ale jinak se, hlavně vzhledem k tomu, že zde strávili dva roky, chovali vcelku obstojně. Stojí na hoře Janowski s nadmořskou výškou 516 metrů.

Ogrodzieniec si oblíbili filmaři, Andrzej Wajda zde točil drama Pomsta. Vznikl tu tříhodinový historický velkofilm Faraon, podle románu známého polského literáta Boleslawa Prusa. Hrad můžeme vidět i v dokumentárním videu Behind the Iron Curtain britské skupiny Iron Maiden! Ale zpět do pouště.

zámek Ogrodzieniec

Po Pouštní lišce tu zůstaly bunkry

Bledowská poušť (mapa) nevznikla jako většina ostatních působením přírodních vlivů. Ještě ve třináctém století se tu nacházel rozsáhlý les, byl však postupně vykácen poté, co byla v okolí objevena bohatá ložiska stříbra a olova, následně začala výstavba a hloubení dolů.

Je i další, méně pravděpodobná verze, že za tím stál ďábel, který překazil těžbu pohřbením dolů v písku. Je fakt, že po vytěžení zásob byla Bledowská poušť ponechána svému osudu. Pak ji využila pro cvičení polská armáda, později zde maršál Erwin Rommel prováděl nácvik manévrů na boje v Africe, které mu přinesly přezdívku Pouštní liška, zbylo po něm pár bunkrů.

bunkr v poušti

Je zdejší fata morgána pouhým výmyslem?

Je zajímavé, že v písku se postupně začala objevovat původní vegetace, nejdříve zde vyrostly keře, po nich se objevily borovice a břízy, ty ovšem jsou (hlavně v západní části) dílem člověka. Snahy o obnovení lesa kromě jiného překazila skutečnost, že písek místy sahá do úctyhodné hloubky 70 metrů, nejvíc ho je na jihu oblasti. Dalším důvodem byl hlášený výskyt faty morgány.

Ta má sloužit jako lákadlo pro turisty, první ji údajně spatřil botanik Kazimierz Piech v roce 1924, kdy měl vidět v dálce (pochopitelně neexistující) modré jezero. Vědci to však zpochybňují. Nedochází tu prý na rozdíl od skutečné pouště k takové teplotní inverzi, která ji způsobuje. Fata morgána byla od té doby nahlášena ještě mnohokrát, ale šlo nejspíš o lidskou fantazii, vzdušné zámky.

Bledowská poušť

Bledowská poušť hostí skřivany i zmije

Nakonec jméno tohoto jevu je odvozeno od nechvalně známé čarodějnice Morgany Le Fay, mytické sestry anglického krále Artuše. Ta proslula vznikem iluzí, které mátly nepřátele. Je ale fakt, že za výjimečných okolností zde lze opravdu zažít nefalšovanou písečnou bouři, což se ještě víc podílí na věhlasu tohoto místa. Bledowská poušť v Polsku zkrátka stojí za návštěvu!

Pro botaniky nebude bez zajímavosti, že v okolí roste přes 350 unikátních druhů rostlin (např. nahoprutka písečná nebo paličkovec šedavý). Žije tu také skřivan, včelojed i ledňáček říční. Při cestě se doporučuje koukat pod nohy, kromě pro člověka neškodných ještěrek či užovek se tu vyskytují i zmije. Určitě se ale nevyhřívají na slunci, to je mýtus, spíš mohou být někde zalezlé…

Bledowská poušť

Comments are closed.