Německý název je Aachen, leží v Severním Porýní-Vestfálsku, asi 600 km od Prahy a jsou jedním z nejposvátnějších křesťanských míst, a to nejen našich sousedů. Vše začalo, když Římané našli termální prameny a založili lázně Aquae Grani (zkomolením asi vzniklo současné pojmenování), oficiální zmínka však pochází až z roku 765, z období vlády Pipina III. Světový význam získaly Cáchy tři roky poté, co si je za královskou rezidenci zvolil jeho syn, Karel I. Veliký, který se tu nechal i korunovat na císaře a přenesl sem říšské relikvie.
Významné chvíle zde prožil i Zikmund Lucemburský
V roce 1349 se pak poprvé konalo procesí ke čtyřem (či sedmi) relikviím. Ty měly patřit Ježíši, Panně Marii a Janu Křtiteli. Procesí se ve formě pouti opakuje každý sedmý rok (naposledy 2014). I když znalci mají o pravosti relikvií určité pochyby, už to, že se tato tradice udržela tak dlouho, svědčí o její výjimečnosti a do města Cáchy (mapa) míří statisíce návštěvníků.
Karel postavil v letech 786 až 800 osmibokou kapli, pod její 32 metrů vysokou nádhernou kopulí bylo postupně do 14. století korunováno třicet německých králů a dvanáct královen. Jako první Ota I. Veliký, poslední Ferdinand I. Habsburský. Tuto poctu zde zažil Karel IV. i jeho synové Václav IV. a Zikmund Lucemburský, u nás nenáviděný kvůli boji s husity. Obecně je ale považován za jednoho z nejvýznamnějších panovníků. Mluvil plynně sedmi jazyky, byl velmi vzdělaný. Přezdívku liška ryšavá měl už od mládí kvůli vlasům, nikoliv údajné prohnanosti.
Je prasklina ve dveřích dílem ďábla?
Ale zpět ke kapli. Postupně přibyla věž v průčelí, gotický chór, nakonec katedrála. Vstupní bronzové dveře, nejstarší v Německu, mají prasklinu, za níž se skrývá čarodějný příběh. Radní prý neměli peníze na dokončení a spojili se s ďáblem. Ten měl podmínku, že první živá duše, která vejde, bude jeho, čehož později litovali. Naštěstí pro ně se objevil chytrý mladík. Ten si uvědomil, že požadavkem byla živá, ne nutně lidská duše, a potmě dovnitř vehnal vlka. Satan ho rozsápal, a když odhalil lest, práskl dveřmi. Přiskříply mu palec, ten v prasklině zůstal.
Vnitřek katedrály ohromí antickými sloupy z červeného mramoru, mozaikovou výzdobou či zlatými pláty na oltáři i kazatelně, ta je navíc plátovaná mědí, vykládaná drahokamy a slonovinou. Největší pozornost přitahuje zlatý relikviář Karla Velikého, vzniklý na počest toho, kdy byl panovník v roce 1165 kanonizován, dodnes v něm spočívají jeho ostatky.
Zdejší lázně nadchly také slavného skladatele
Nejvzácnější poklady jsou v nedaleké třípatrové klenotnici – koruna princezny Margharety z Yorku z 15. století, Lotharův kříž zdobený drahokamy či mramorový sarkofág. Pochází z třetího století, zobrazuje mytický únos Diovy dcery Proserpiny bohem podsvětí. K nejcennějším předmětům patří zlatý relikviář v podobě ruky, vyrobený roku 1481 v Lyonu.
Jako mnoho středověkých měst i Cáchy zasáhnul velký požár, ale naštěstí nejdůležitější místa ušetřil. Na troskách pak valonský lékař François Blondel postavil velkolepé lázně s kasinem. Takže oheň městu vlastně prospěl, v klidu si tu později na kolonádě užíval procedury ruský car Petr I. Veliký, pruský král Fridrich II. či hudební skladatel Georg Friedrich Händel.
Cáchy vám navíc osladí život
I dnes návštěvníci mohou využít více než dvacet bazénů, četné relaxační místnosti, Císařský pramen, dosahující teploty 53 °C, či Eliščin. Centrum města Cáchy v současnosti představuje náměstí Markt. Dominuje mu gotická radnice z roku 1349, naproti stojí Haus Löwenstein, kde je ve výklenku umístěna socha Jana Nepomuckého. Mimochodem – jako jeden z mála gotických domů přestál zmíněný požár.
V pokušení budou milovníci sladkostí. Na každém rohu je obchůdek, kde se prodává printen, připomíná tvrdší perník. Má bohatou historii, která se – jako vše zde – točí kolem Karla Velikého. Originální recept má totiž pocházet z doby jeho vlády nad městem i tehdejším světem. Jinak se platí jen vstup do pokladnice (4 €), návštěva katedrály je zdarma.
