Pokud bychom hledali pivního konkurenta, jedním z horkých favoritů by byla Belgie, která má navíc přibližně stejný počet obyvatel. Vyrábí se tu více než 750 druhů chmelového moku! Navíc se po celé zemi – v různých městech – každý měsíc konají pivní slavnosti, jen v turistickém průvodci jich napočítáme padesát! Některé jsou zajímavé a pro nás neznámé.
Například Opstalse Bierpallieters, víkend spontánního kvašení, k ochutnání je sto piv, založených na spontánní fermentaci. Akce se koná každoročně koncem května.
Každé pivo si žádá jinou sklenici
Belgičané neznají půllitry ani „tupláky“, mají ve zvyku pít každé pivo z jiné skleničky. Většina je o obsahu našeho malého piva. Na všech je logo výrobce, který tím má neplacenou reklamu. Obyvatelé Belgie zastávají názor, že silné pivo potřebuje, aby sklenice byla tlustostěnná, široká, u ovocného se má zužovat, aby vyniklo jeho aroma. A nejen to, chuťově obohacená piva úmyslně servírují teplejší.
Navíc tvrdí, že pivo není jenom na žízeň, člověk si má zážitek z jeho pití užít, vychutnat. Proto obvykle vyzkouší několik značek za večer, patrioti na jeden druh jako my určitě nejsou. Všem možným beerfestům, probíhajícím celoročně po celé zemi, logicky kraluje ten v Bruselu. Koná se první víkend v září na náměstí Grande-Place (mapa), jednom z nejkrásnějších v Evropě. Dominuje mu královský palác či gotická katedrála sv. Michala. Známý je i kostel Notre Dame du Sablon, ale prioritně kvůli památkám sem v tuto dobu cizinci nejezdí.
Některé edice děsí svým názvem
Vše obvykle začíná tím, že z radnice vyjde dudák hrající Beethovenovu Ódu na radost. Hned za ním jdou členové jednotlivých cechů slavnostně otevřít pípy. Letos by zde mělo 50 místních pivovarů prezentovat 350 různých piv, asi těžko někdo stihne ochutnat všechna. Kromě klasických se prezentují i třeba s banánovou nebo višňovou příchutí. V těch vyniká malý pivovar De Troch, který vyrábí tzv. lambické pivo, přirozeně kvašené bez dodání droždí.
V některých stáncích nabízejí rovněž pivo se jmény, trochu odstrašující je třeba edice s názvem Ihned mrtvý. Obsluha ale všechny ujišťuje, že napití přežijí, prý je jen inspirováno místní deskovou hrou. Podle pravidel Cechu pivovarníků se slavností v Bruselu může zúčastnit každý pivovar, ale původ i výrobce musí být stoprocentně tuzemský.
Tradice souvisí s oslavou svatého Arnolda, místního patrona všech pivovarů. Proslavil se tím, že v době, kdy v zemi řádila morová epidemie, chodil po městech a nabádal lidi, aby místo rizikové vody pili bezpečné pivo! Belgičané si jeho radu vzali k srdci i dávno poté, co nákaza pominula.
Chcete navštívit pivní slavnosti v Bruselu?
Pivní slavnosti zahajuje akademické zasedání a ceremoniál rytířského pivovaru v honosném gotickém salonku. Obojí je jen pro zvané, jsou přítomni velmistr rytířského pivovaru, starosta, politici, zatímco král Filip má obvykle jiné povinnosti. Možná by ho rád zastoupil jeho čtrnáctiletý syn, ale zatím má smůlu. Kromě pití piva u stánků (pozor, některá jsou hodně silná a k menší opilosti stačí jedno!) stojí za zmínku další doprovodné akce, jako je pivovarská přehlídka či koncerty různých kapel.
Největší atrakcí je průvod historických pivovarských a pivních vozů, ty se shromažďují na rybářském trhu (Quai au Bois à Brûler). Pivní slavnosti v Bruselu můžete navštívit individuálně, anebo formou specializovaného zájezdu. Veškeré informace naleznete ZDE.
