I když chrámy Abú Simbel patří k nejvíc fascinujícím, nejsou navštěvovány tolik jako jiné památky. Leží totiž daleko (290 km) od Asuánu, odkud vyplouvají výletní lodě. Dá se tam dostat autem či malým letadlem, problém je, že se zájezd pro cestovní kanceláře prodraží. Obvykle ho tak nezařazují do nabídky poznávací plavby, vedoucí z Násirova jezera (vzniklého výstavbou Velké Asuánské přehrady) do Káhiry či naopak.

Toto vodní dílo málem způsobilo zkázu chrámů, místo, kde ležely, totiž muselo být zatopeno. To nechtělo připustit UNESCO a v roce 1959 začalo spřádat grandiózní plány na jejich záchranu. Podle nich měly být všechny díly rozřezány na velké bloky, vážící až 30 tun, a znovu postaveny o 210 metrů dále a 65 m výše. Přesun, který probíhal v letech 1964 až 1968, stál na tu dobu astronomických 42 milionů dolarů.

Abú Simbel

Ramesse II. se samovolně pasoval mezi božstvo

Chrámy Abú Simbel, vytesané do skály, nechal postavit jeden z nejmocnějších i nejslavnějších faraonů Ramesse II., větší z nich zasvětil nejvyšším bohům Horního a Dolního Egypta (první si říkal Amenre, druhý Reharachtej), mezi ně se pak „skromně“ zařadil i on sám. I když většině jeho „kolegů“ zbožštění neprošlo a byli potrestáni za troufalost začlenit se mezi nesmrtelné, Ramesse II. byl výjimka, dožil se skoro 90 let. Za jeho éry vzniklo mnoho pozoruhodných staveb, ale Abú Simbel žádná nepředčila.

Abú Simbel

Chrámy byly pomyslnou vstupní branou do Egypta a měly symbolizovat jeho význam, i proto ta impozantnost. Průčelí hlavního chrámu vévodí čtyři sedící, přes 20 metrů vysoké kolosy panovníka, mezi nohama najdeme menší sochy dalších členů královské rodiny. Horní okraj zdobí řada paviánů, uctívajících vycházející slunce. Kdo vejde dovnitř, spatří velkou síň s osmi pilíři a sochami (kde na sebe faraon vzal tentokrát podobu boha plodnosti a úrody Usira), pak další, menší, a nakonec kapli. V její nejzazší stěně jsou vytesáni dva výše zmínění bohové, dále Ptah a také Ramesse II.

Abú Simbel

Slunce nesvítí pouze na Ptaha

Místnosti byly koncipovány tak, aby je – a také sochy – při jarní a podzimní rovnodennosti ozářilo vycházející slunce. Jeho paprsky proniknou až tak hluboko dovnitř, jedině zpodobnění boha temnoty i podsvětí Ptaha zůstává neosvětleno. Všechny proplouvající lodě musely chtě nechtě obdivovat velkolepé dílo starověkých stavitelů, v úžasu před ním stojí i současníci. Na mnoha místech najdeme reliéfní výzdobu s náboženskými tématy, ale jsou tu zachyceny i výjevy a nápisy ze slavných bitev Ramesse II., jako byla ta proslavená s Chetity u Kadeše.

Abú Simbel

Oba chrámy Abú Simbel vznikly v období 1274 až 1244 př. n. l., větší patří faraonovi, menší jeho manželce Nefertari. Nicméně i přes jejich výšku a velkolepost došlo k tomu, že poté, co byly opuštěny, když zlatá éra Egypta skončila, vítr z pouště sem navál vrstvy písku. Z obřího komplexu vyčnívaly jen vrcholky hlav soch. V této podobě je v březnu 1813 spatřil švýcarský cestovatel J. L. Burckhardt (objevil i skalní město Petra v Jordánsku). O nálezu informoval přítele, amatérského archeologa Giovanniho Battistu Belzoniho, který se sem posléze vypravil.

Abú Simbel

Návštěva Abú Simbel vyžaduje časný budíček

Belzoni začal postupně odhrabávat navátý písek, aby jako první v roce 1816 po dlouhých tisíciletích vstoupil dovnitř. Celý hlavní chrám prý prozkoumal až Jean-Francois Champollion, proslavil se i tím, že první dokázal rozluštit egyptské hieroglyfy na kartuších. Zvláštností Abú Simbel (mapa) je to, že královna Nefertari je zobrazena ve stejné velikosti jako faraon, což je neobvyklé a ukazuje, že měla na ženu zcela výjimečné postavení. Kdo je chce dnes navštívit (obvykle v rámci fakultativního výletu), musí si pořádně přivstat, vyjíždí se obvykle už tak v půl třetí ráno.

Abú Simbel

Dost dlouho trvá i to, než se autobusy a auta seřadí do chráněného konvoje, jinak se po Egyptě cestovat nedá. Každý, kdo přijde k Abú Simbel, zůstane stát v němém úžasu a určitě nelituje toho, že byl tak brzy vytažen z postele. Technicky zaměřené typy si představí, jakou „fušku“ dalo chrámy nejen postavit, ale i přemístit. Nejdřív vznikla ochranná hráz, aby zadržela vodu z přehrady. Pak byly napuštěny syntetickou pryskyřicí, s milimetrovou přesností rozřezány na víc než tisíc očíslovaných velkých bloků a znovu složeny. Byly tak v podstatě postaveny dvakrát.

Abú Simbel

Comments are closed.