Bájná Valhalla, záhrobí Vikingů, v překladu Síň padlých, se nacházela v Asgardu, sídle hlavního boha Ódina, jenž shlížel na svět z majestátního trůnu Hlidskjalf. Zprávy o dění na zemi mu přinášeli dva havrani, Hugin a Munin. A právě sem přicházeli za doprovodu valkýr, jeho služebnic, padlí bojovníci (einherjové) připravit se na poslední bitvu v historii, Ragnarök.

Přes den bojovali, večer pili medovinu, vařil jim kuchař Andhrimnir s černým obličejem od toho, jak připravoval v kotli kance Saehrímniho. Dovnitř vedly svaté dveře brány Valgrind a 640 dveří pro stejný počet válečníků, co zemřeli v boji. Ti, co neměli „štěstí“, mířili do Helheimu, říše bohyně Hel. Ti, co se utopili, pro změnu do Aegiho paláce na dně moře.

bůh Ódin

Vznikl díky králi Ludvíkovi

Část padlých byla přijímána do Fólkvangu, příbytku krásné bohyně Freyi. Její jméno i dnes používají každý týden Angličané, původní název pátku (Friday) je totiž Freya’s day! Barvité pověsti, vzniklé z ústního podání (asi v Norsku), se zachovaly ve středověkých rukopisech, básni Eiriksmál z 10. století a poetické a prozaické Eddě z Islandu. Na začátku devatenáctého století, kdy se na krutost a dobyvačnost Vikingů už jaksi pozapomnělo, dostal král Ludvík I. Bavorský nápad na vybudování neoklasicistního památníku Walhalla v jejich stylu.

Ten měl být vzpomínkou i symbolem pohanské germánské kultury. A protože Ludvík neměl k činu nikdy daleko, nechal ho v letech 1830 až 1842 postavit nad Dunajem blízko Řezna. Podle plánu zaplnil novodobou Valhallu bustami významných postav evropských dějin, které počítal mezi Germány. Před dveře sice neumístil strom Glasir s listy z červeného zlata, ani na střechu ze štítů stejného kovu jelena Eiktyrniho a kozu Heidrún (té ze struků vytékala medovina, kterou sám Ódin pil, jíst nepotřeboval, jídlem krmil své dva vlky Geriho a Frekiho).

Walhalla

Walhalla ukrývá 130 bust

Postupně byly pochopitelně přidávány další významné osobnosti, reformátor Martin Luther, „náš“ vojevůdce maršál Radecký, řada hudebních skladatelů. Je zajímavé, že Adolf Hitler, co se germánskými symboly všude oháněl, památník Walhalla opomíjel z rasových důvodů, mnozí slavní Němci zde zastoupení byli totiž Židé. Jsou tam dodnes, včetně Alberta Einsteina přidaného po jeho smrti. Čestné místo má poválečný kancléř Konrad Adenauer, je tu Albrecht z Valdštejna a našlo se nakonec místo i pro 12 žen, jednou z nich je nám důvěrně známá Marie Terezie.

Walhalla, velkolepý palác pro největší Němce, připomíná athénský Parthenón, což bylo od Ludvíka cílené, mělo to přispět k národní hrdosti a postupnému sjednocování menších států do jednoho celku. I proto pomyslný začátek představuje bitva v Teutoburském lese z roku 9, kde Germáni uštědřili Římanům jednu z největších porážek v historii. U příležitosti otevření v roce 1842 zde bylo 96 bust a 64 pamětních desek osob, dnes se může Walhalla pochlubit 65 deskami se jmény a 130 bustami, které rekapitulují téměř dva tisíce let historie tohoto národa…

Walhalla interiér

Stojí poblíž městečka Donaustauf

Památník Walhalla neleží přímo v Řezně (Regensburgu), aby mezi památkami města, k nimž patří gotická katedrála sv. Petra, vedle stojící kostel sv. Jana či zámek rodu Thurn-Taxis, nezapadl, ale o 10 km dále, nad Dunajem u městečka Donaustauf (mapa). Klíčovou osobou, od níž se vše odvíjí, je náčelník kmene Cherusků Arminius, jenž sjednotil germánské kmeny mimo jiné i zmíněnou vítěznou bitvou. Je tu také ostrogótský král Theodorich Veliký, francký Chlodvík I., svatý Bonifác, Mikuláš Koperník či vlámský malíř Peter Paul Rubens, který se ale narodil ve Vestfálsku

Walhalla

Comments are closed.