Rohovník obecný je stálezelený, cca 6 až 16 metrů vysoký strom. Dosahuje úctyhodného stáří, to se počítá nejméně na staletí. Kde se poprvé objevil, je zahaleno tajemstvím, obecně se má za to, že domovem mu bylo Středomoří, Přední Asie, nebo Arabský poloostrov.

Dnes se rohovník pěstuje i na mnoha jiných místech – podél západního pobřeží USA, v Mexiku a Chile, v okolí Kapského města a v jižních oblastech Austrálie. Má všestranné využití, jeho plody luskovitého tvaru (struky), lidově karob, znali už naši dávní předkové jako Svatojánský chléb. Název prý vznikl podle božské many, šťávy z čerstvých plodů, která – jak se pojednává v Bibli – zachránila Jana Křtitele před smrtí hladem v poušti.

rohovník

Co má rohovník společného se zlatem?

Semena se ve Středomoří kdysi používala jako závaží. Z jejich váhy byla odvozena jednotka hmotnosti, v níž se udává hmotnost drahých kamenů, klíčová pro jejich ocenění. Důvodem je skutečnost, že velikost a váha těchto semen je de facto stejná a v uvedené oblasti jsou běžně dostupná. Semena dostala v arabštině jméno kharrub, v řečtině kerátion, z čehož se „zrodil“ český název karát.

Tento systém byl posléze standardizován a jeden karát byl definován jako 0,2 gramu. V pozdním římském období vážila mince z ryzího zlata, známá jako solidus, 24 těchto semen (asi 4,5 g). Tak se stal karát měřítkem ryzosti zlata. 24karátové zlato je tedy stoprocentně ryzí, zatímco 12 karátů znamená, že slitina obsahuje pouze 50 procent zlata.

Nahrazuje kakao i čokoládu

Rohovník, respektive jeho plody, je rovněž významnou ingrediencí pro diabetiky. Pro ně je nejdůležitější moučka, ta se používá jako potravinářské zahušťovadlo. Pro velký zájem se rohovník v současnosti pěstuje i v kontejnerech, kde ovšem dosahuje mnohem menší výšky. Jde spíš o keř, roste v nich pomalu.

Díky své barvě, podobné kaštanům, lusky slouží jako náhrada čokolády, mají podobnou, nasládlou chuť. Neobsahují kofein ani žádné jiné psychoaktivní látky. Často se používají při bezlepkové dietě a kojenecké výživě, dokonce jako alternativa kakaa v zákuscích, zmrzlinách. Z příhodně tvrdých semen se taktéž vyrábí rohovníková guma.

rohovník

Rohovník milují rovněž krysy

Lusky se zpracovávají usušením a mletím na jemný karobový prášek, bohatý na bílkoviny, minerály (hořčík, vápník, fosfor, železo, nikl) a vitaminy (A, B, D). Velkou výhodou je, že oproti zmíněnému kakaovému prášku bývá až sedmkrát méně tučný, obsahuje o třetinu méně kalorií. Proto si ho s chutí můžou dopřát ti, co drží dietu. Podporuje také trávení, snižuje hladinu cholesterolu v krvi, je bohatým zdrojem vlákniny, pektinu a ligninu, pomáhá při vylučování potravy.

Dřeň struků obsahuje 26 % sacharózy, 13 % fruktózy, 4,5 % proteinů a jen 1,5 % tuku. Lusky ovšem mají jednu nevýhodu – rychle plesnivějí. I proto se třeba k nám dovážejí již usušené. Při použití do pečiva, cukroví, sušenek, tyčinek či pomazánek (typ Nutella) není poznat žádný chuťový rozdíl. Jsou mnohem zdravější, rohovník má navíc protiprůjmové účinky. Problémem je, že přitahuje krysy, což má mnohdy fatální následky při pěstování, zvlášť ve středomořských zemích. Strom ani plody jinak netrpí žádnými nemocemi a nenapadají je ani jiní škůdci.

rohovník

Chcete jej pěstovat doma?

Kdo se chce pokusit vlastnoručně vypěstovat rostlinu ze semene v bytě, měl by ho nejprve nechat bobtnat přes noc ve vodě. Druhý den zasadit do hlíny, asi do centimetrové hloubky, při pokojové teplotě vyklíčí zhruba za měsíc. Nemá se přesazovat, takže je ideální použít hned větší nádobu.

Hodně důležitý je i přes zimu dostatek světla. Teplo je vhodné, ale ne nezbytné, může být i ve skleníku. Pokud je rohovník dobře zakořeněný, snese i krátké mrazy do -5 °C. Škodí mu přelití, je totiž zvyklý na sucho.

rohovník

Write A Comment