Starobylé italské městečko Civita di Bagnoregio je sice překrásné, ale nikdo neví, jak dlouho ještě bude existovat. Jeho osud je v rukou přírody a ta se k němu, bohužel, chová hodně macešsky.
Spadá pod provincii Viterbo, je asi 120 km od Říma. Po dálnici SS675A1 to sem ale kvůli hustému provozu trvá až dvě hodiny. Jsou místa, o nichž se říká, že se v nich zastavil čas, zde to platí dvojnásob.
Etruskové podcenili geologické zákonitosti
Hlavní bránu postavili Etruskové v obrovském kamenném průchodu před 2500 lety, možná mnohem dříve. Později byl vylepšen zdobeným románským obloukem. Kdo jím vejde, ocitne se ve středověku i starověku. Ten připomínají zbytky chrámových sloupů a pár hrobů. Jak bývalo zvykem, z obranných důvodů leží Civita di Bagnoregio na vrcholu skály, 443 metrů nad mořem.
Etruskům to připadlo jako dobrý nápad. Jenže zdaleka netušili, že plošina je sice z vulkanické horniny, ale ne moc masivní, a pod ní se nachází mnohem silnější nános měkkých jílů. Když postupující eroze, navíc spojená s občasným zemětřesením, prorazila vrchní vrstvu, začalo od začátku šestnáctého století docházet k postupným propadům půdy. Nešlo jim zabránit, nedaly se nijak předvídat. Následky byly devastující, naštěstí jen výjimečně vedly k větším obětem na životech, lidé obvykle stačili včas utéct. Navždy zmizel například dům svatého Bonaventury.
Na náměstí se odehrávají úžasné produkce
Narodil se v nedalekém Bagnoregiu (kam se mnohem později přestěhovala většina místních). Poté, co ho v mládí zázrakem uzdravil František z Assisi, stal se z něj horlivý příznivec jeho učení. Později jako generál celého řádu ho reformoval a tím zabránil zániku nejen jeho, ale i dalších „žebravých“, např. dominikánů. Možná v podobě ducha chrání památná místa. Civita di Bagnoregio se sice nadále bortí, ale nejcennější lokality, hlavně stará část a centrální náměstí, přežívají. Na něm se konají festivaly, oslavy, průvody, na Vánoce je obrovskou atrakcí živý betlém.
Amatérští herci předvádějí výjevy z Bible (v tomto prostředí obzvlášť působivé), řemeslníky při práci, příchod tří mudrců (nikoliv králů, to je chyba v překladu), pastýřů, co přišli podle znamení na nebi zvěstovat příchod spasitele, a pochopitelně i samotné narození Krista. Díky „kulisám“ jde o nejpůsobivější vánoční představení v Itálii, ne-li na světě. Civita di Bagnoregio, která měla v roce 2011 šestnáct stálých obyvatel, je náhle plná věřících a také zvědavých turistů.
Nemá význam zde stavět cokoliv hodnotného
Město Civita di Bagnoregio zažilo několik emigračních vln – v roce 1695 po zemětřesení, o 35 let později poté, co se náhle zřítila celá jižní část. Takřka úplné vylidnění nastalo v roce 1819. Geologové zjistili při průzkumu takovou nestabilitu terénu, že označili dlouhodobý pobyt za rizikový. Civita di Bagnoregio dostala přezdívku „umírající město“. Zůstalo pár odvážných rodin, jejich potomci tu žijí dodnes, i když nemohou vědět, zda země nepohltí zrovna jejich obydlí. Pohyb horniny pokračuje a nejde mu zatím zabránit. Podle historických análů tu došlo k více než 130 sesuvům, což je víc než dost.
Plány na záchranu existují sice od poloviny 19. století, zatím žádný úplně nevyšel, možná pomůže moderní technika. Zda zastaví propad půdy, není vůbec jisté. Pokud ne, naopak jisté je, že tu za pár desítek let nezbude vůbec nic. Na druhou stranu zřejmě neodvratná zkáza společně s autentickým starodávným prostředím sem láká zvědavce. Jelikož se dlouho vědělo, že město Civita di Bagnoregio je odsouzeno k zániku, stovky let se tu vůbec nic nepostavilo. Tedy až na úzkou lávku pro pěší z roku 1965, jedinou přístupovou cestu na místě zříceného kamenného mostu.
Civita di Bagnoregio láká i na jazzové dny
Staré domy dýchají historií. Hodně ulic není ani dlážděných, včetně hlavního náměstí Piazza San Donato se stejnojmenným kostelem. V něm spočívá vzácná relikvie, mluvící krucifix. V době morové epidemie na sklonku patnáctého století měl sdělit usilovně se modlící ženě, že ji Bůh vyslyší a nákaza brzy přejde, což se stalo.
Vstup do města Civita di Bagnoregio je zpoplatněn, ve všední den stojí 3 eura, o víkendech 5 eur. Funguje zde restaurace i pár penzionů, se snídaní stojí od 25 do 45 €. Hostům se obvykle doporučuje nenechávat v pokoji zavazadla. Nikdo jim totiž nemůže stoprocentně zaručit, že po návratu z procházky bude dům ještě stát. Místní proto sledují chování toulavých koček, je jich v ulicích plno. Lidé spoléhají na to, že zvířata instinktem vycítí nebezpečí.
Kroky výletníků obvykle míří k nedaleké kultovní řece Tiber či půvabnému jezeru Bolsena. Ve městě samém stojí za zmínku ještě Museo Geologico e delle Frane ve starém domě. Mapuje vývoj i procesy nestability podloží a snahy zabránit jim. V létě se tu koná řada nejen sakrálních akcí, ale třeba i jazzové dny, obvykle první sobotu v srpnu.
Láká vás letní dovolená v Itálii? Inspiraci naleznete například ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Experti na cestách: 28. díl
Hlavním tématem nového dílu Expertů na cestách je tentokrát cestování s dětmi. Jak si vybrat vhodnou destinaci a hotel, jak se připravit na cestu letadlem, jak je to s odbavením kočárku, autosedaček a dalšího vybavení, vám poradí Lenka Pátek, obchodní ředitelka CK Blue Style a maminka tří dětí. O své zkušenosti a kritéria pro výběr […]
Kokkari: Městečko na řeckém ostrově Samos žije odpoledne i v noci
Chystáte se v létě na řecký ostrov Samos? Pokud budete chtít poznat víc než jen okolí hotelu, můžete se vydat na výlet. Možností je vícero – přírodní oblasti ve vnitrozemí, vyhlášené pláže, město Pythagorion nebo třeba městečko Kokkari na severním pobřeží. Je plné restaurací, barů, kaváren, cukráren a obchodů. Navíc je to jedno z mála […]
Taramosalata: Řecká pomazánka z jiker připomíná ovocnou pěnu
Dovolená v Řecku je o klidu, pohodě a skvělém jídle. Ať už se vydáte na ostrov Kréta, Korfu, Kos, Samos, Zakynthos, Kefalonie či Rhodos, všude narazíte na pokrm zvaný taramosalata (neboli taramasalata). Obvykle má růžovou barvu, takže z dálky vypadá jako ovocná pěna. Nenechte se zmást! Ve skutečnosti je to pomazánka, která s ovocem nemá […]