Na Maltu jezdí turisté už od brzkého jara. Moře je sice ještě studené, ale počasí jinak na procházky ideální. V březnu teploměr už mnohdy atakuje 20 stupňů, navíc lze navštívit hodně starobylých památek, které se nikde jinde na světě nevidí. Řadí se mezi ně například Hypogeum, Mnajdra a Bingemma.

Jde totiž o jedno z největších center megalitické kultury na světě, osídlené už v pátém tisíciletí př. n. l. obyvateli neznámého původu. Ví se o nich jen to, že vyznávali matriarchát, ale už ne, jakou bohyni. Nezanechali po sobě skoro nic, ani generačně předávané ústní báje. Asi tisíc let po příchodu začali (také neznámo proč) stavět monumentální svatyně. Zatím se jich našlo 45, ovšem jen málo z nich zachovalých. Budovatelská éra spadá zhruba do období 4100 až 2500 př. n. l. Pak odešli stejně záhadně, jako přišli, a ostrov Malta zůstal pět set let neobydlený.

Bingemma

Proč jsou všechny stropy tak nízké?

Nejzachovalejší chrámy – nejstarší Ġgantija na sousedním ostrůvku Gozo, dále Tarxien, kde je poblíž Hypogeum, podzemní posvátné prostory, Mnajdra a další – figurují na seznamu UNESCO. Stranou hlavního zájmu je zcela nezaslouženě Bingemma, malá vesnice ležící u městečka Mgarr. Přitom se pyšní polygonální (mnohoúhelníkovou) pevností, nádhernými scenériemi a sítí jeskynních příbytků. Jsou různě velké i jinak rozmístěné. Nejde pravděpodobně o jednolitou zástavbu z jedné éry, připomíná spíš postupně a trochu chaoticky vzniklý podzemní útulek (mapa).

Bingemma

Některé místnosti se nacházejí téměř na povrchu, jiné hluboko pod zemí, k nim vedou tunely. Původ i účel je zahalen tajemstvím, archeologové se nedokážou shodnout ani na tom, z jaké doby pocházejí! Někteří je datují do doby bronzové (2300 až 600 př. n. l.) a myslí, že šlo o příbytky pravěkých lidi. Jiní jsou naopak názoru, že jde o punsko-římskou nekropoli. Podle další teorie se jedná o pozůstatky řeckého pohřebiště z 1. století. Jisté je, že stropy jsou všude nízké. Takže ti, co zde přebývali, museli být buď hodně malí, anebo chodili stále sehnutí.

Bingemma možná sloužila jako úkryt už kdysi

Otázek je tedy víc než dost, ale která je správná – na to nikdo nezná odpověď. Jediné, co se ví jistě, je skutečnost, že místní tu během 2. světové války našli úkryt před bombardováním. Bádání vědcům stěžuje fakt, že se v jeskyních ani v okolí nedochovaly kosterní pozůstatky ke zkoumání DNA. Je sice oprávněný předpoklad, že vše cenné už dávno vyrabovali zloději, ale proč by kradli torza mrtvých? Vznikla tak další teorie, že celý komplex sloužil pouze jako přechodný úkryt před nebezpečím. Musí se uznat, že to zní vcelku logicky.

Bingemma

Této teorii nahrává i fakt, že záliv Gnejna (mapa), dnes oblíbené letovisko, je vzdálen asi kilometr. Pobřežní hlídky by tedy spatřily lodě vetřelců včas, stačily by ostatní varovat a utéct. Jenže podle historiků tehdejší civilizace žila izolovaně. O obydlení ostrova se nevědělo, navíc nebyly nalezeny stopy po boji z té doby. Zda někdo odhalí tajemství této civilizace, je ve hvězdách. Současným problémem je, že lokalita není nijak chráněná. Spořiví turisté, z nichž většina ani netuší, o jakou raritu se jedná, chodí hlavně v létě do jeskyň kempovat a zanechávají po sobě horu odpadků.

záliv Gnejna

Turisté obdivují rovněž Victoria Lines

Pokud jde o krajinu nahoře, chlubí se krásnými scenériemi. Těm kraluje výhled z kaple z roku 1680, zasvěcené Panně Itrie (Paní cesty), na kraji útesu. Je tu i Victoria Lines, vyvýšená zeď o délce 12 km, v místě přírodního zlomu oddělujícího sever a jih země. Pochází z konce devatenáctého století, britská armáda tím chtěla čelit případné invazi.

Victoria Lines na Maltě

Součástí jsou i pevnosti, např. Fort Bingemma. Ve své době šlo o unikátní směs obranných prvků. Linie nemusela být sice nikdy použita, ale působí impozantně a představuje protiváhu jeskynním obydlím.

Fort Bingemma

Napište komentář